Na pólech i Everestu, nyní i na poštovní známce (217KB)
František Beneš
Název emise: Vlajka České republiky
Den vydání: 14. 10. 2015
Platnost: ode dne vydání ve styku tuzemském i mezinárodním až do odvolání
Hodnota: A (ke dni vydání 13 Kč); kat. č. 867
Rozměr známkového obrazu: 34 x 24 mm (nepravidelný)
Výtvarný návrh: Pavel Hrach
Tisk: Poštovní tiskárna cenin, Praha
Druh tisku: plnobarevný OF na samolepicím papíru
Tisková forma: PA 40
Náklad: 4 mil. (tisk není ukončen)
FDC: nebyla vydána
Řeč je o naší vlajce, jednom ze šesti státních symbolů (patří k nim dále státní znak /malý a velký/, státní barvy /trikolóra/, vlajka prezidenta republiky /to je ta nedávno ukradená a nahrazená trenýrkami/, státní pečeť a hymna). Vlajku České republiky zná u nás každý – je stejná, jako vlajka československá. A přece to není jediná vlajka České republiky a dokonce ani jediná vlajka Československa. Po jeho vzniku v roce 1918 byla skoro rok a půl používána vlajka dvoubarevná, bíločervená. Šlo vlastně o historickou podobu vlajky Českého království, do které byl modrý klín symbolizující spojení se Slovenskem doplněn až 30. března 1920.
O autorství návrhu vlajky se vedou léta spory. V literatuře je uváděno více jmen, ale většina badatelů se přiklání k tomu, že autorem byl úředník školského Ústředí Jaroslav Kursa, rodák z Blovic, který má na tamní škole pamětní desku.
Za protektorátu se modrý klín přeměnil v pruh umístěný dole, jako třetí v pořadí, pod bílým a červeným. Ovšem protektorát nepovažujeme za legální státní útvar, ale za výkon cizí, okupační moci na našem území, takže jeho vlajku nechejme stranou. Naše exilové orgány a armáda v letech 1939 – 45 samozřejmě používaly vlajku československou, s níž se vítězně vrátily domů.
Po zřízení federace v roce 1969 nebyly uvedeny v život žádné státní symboly České socialistické republiky, a teprve v roce 1990 byla v nově pojmenované České republice schválena státní vlajka v podobě bikolóry, tedy opět se dvěma pruhy nad sebou, bílým červeným, jako tomu bylo u vlajky československé v letech 1918 – 20. Tahle podoba se však v praxi příliš neujala, jednak působila cize, a pak se pletla s vlajkou polskou, od níž se lišila jen jiným poměrem stran.
Od 1. ledna 1993 byla u nás zavedena podoba státní vlajky odpovídající vlajce zaniklé ČSFR, což se neobešlo bez jistého roztrpčení části slovenských představitelů. To už ale dávno odnesl čas a my jsme dneska rádi, že nás reprezentuje tahle tradiční a všem nám milá vlajka, spojnice s počátky naší novodobé republikánské státnosti a po celém světě známá dobrá značka.
Vlála všude – na obou pólech (to mohu dosvědčit, na severním jsme ji rozvinuli na palubě ledoborce 50 let vítězství a vezli jsme ji sebou i do Antarktidy), na vrcholky nejvyšších hor světa ji vynesli naši horolezci, v kosmu (samozřejmě ještě jako čs.) ji měl na rukávu V. Remek (jak můžeme vidět například na aršíku z roku 1979).
Dojatě jsme ji mnohokrát sledovali stoupat na stožár díky úspěšným sportovcům, poznat podle ní lze naše vojáky působící v zahraničních misích. Nyní se tedy dostala jako hlavní motiv i na českou výplatní poštovní známku, v sympatické samolepicí podobě, rozvinutá ve větru. Jsem si jistý, že bude mít úspěch – pokud jí Česká pošta k tomu vytvoří podmínky. Proč ale mluvit v množném čísle – vždyť podmínka je vlastně jen jedna: Aby jí byly v dostatečném počtu zásobeny všechny pošty u nás (a samozřejmě i další prodejní místa), aby si ji všichni, kdo jí budou chtít vyplatit dopis nebo pohlednici, mohli snadno koupit!