Výstava PRAGA 1998? Jedním slovem- nádherná!

PDF verze -> Výstava PRAGA 1998? Jedním slovem- nádherná! (PDF, 4 523 kB)

František Beneš

Jestli si snad někdo v koutku duše kladl otázku, zda socialistická éra nebyla naší organizované filatelii nakloněnější než tržní dnešek a zda se tedy vůbec může podařit zopakovat úspěch předchozích výstav PRAGA, tak dneska už zná odpověď. Bylo to skvělé! A kdo nepřijel, prohloupil.

Výstava byla nejen přehlídkou exponátu, místem setkávání sběratelů od nás i ze zahraničí, premiérou skutečných obchodních stánků, vizitkou české pošty i Svazu českých filatelistů a dějištěm mnoha zajímavých akcí, byla i důkazem, že naše dnešní organizovaná filatelie se může a umí vzepnout k akcím nadnárodního rozměru, že má organizační a odborný potenciál, jehož výsledky snesou mezinárodní srovnání.

Zájem veřejnosti o výstavu byl velký. Bylo prodáno třináct a půl tisíce vstupenek, z toho zhruba polovina dvacetikorunových a polovina čtyřicetikorunových. Někteří dospěl í (například invalidé, vedoucí školních výprav, vojáci, novináři, vystavovatelé, čestní hosté a další a hlavně všechny děti měli vstup zdarma; celkový počet návštěvníků se tedy odhaduje na bezmála dvacet tisíc! O výstavě referovaly všechny významné sdělovací prostředky, noviny a časopisy přinesly články, televizní a rozhlasové stanice zpravodajské šoty; i tato publicita jistě přispěla k mimořádnému zájmu veřejnosti o výstavu. Současně však tato kampaň byla i vítanou propagací filatelie jako oboru a jistě při spěla k jejímu pozitivnímu obrazu i mezi nefilatelisty. Pokračování textu Výstava PRAGA 1998? Jedním slovem- nádherná!

PRAGA 1998 aneb malá rukověť návštěvníka výstavy

PDF verze -> PRAGA 1998 aneb malá rukověť návštěvníka výstavy (PDF, 444 kB)

František Beneš

Už jen dny a hodiny nás dělí od zahájení největší a nejvýznamnější filatelistické události v prozatím nedlouhé historii české republiky – Mezinárodní výstavy poštovních známek PRAGA 1998. O jejích přípravách jsme vás průběžně informovali, předběžný časový harmonogram a program výstavy jsme pak otiskli v červencové Filatelii na stranách 34 a 35. Podrobné informace vycházely i v bulletinech a zpravodajích vydávaných organizačním výborem výstavy, v Informacích SČF i v denním tisk. Základní informace o výstavě máme tedy všichni k dispozici a zdálo by se, že stačí už jen popřát pořadatelům bezproblémový průběh, vystavovatelům co nejvyšší ohodnocení a návštěvníkům krásné zážitky. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že pouhý suchý výčet dat a událostí pro tak významnou událost, jakou výstava PRAGA 1998 nepochybně je, prostě nestačí. Že nevystihuje dobře její mimořádnost, že nestrhne nerozhodnuté, kteří snad ještě váhají, jestli na výstavu mají vůbec vážit cestu, že nevypovídá nic o tom, jaká to bude skvělá akce, na kterou by každý náš filatelista rozhodně měl přijet a nejlépe rovnou s celou rodinou. Když jsem se v minulých dnech probíral kupony zásilkové služby POFIS z F9/98, kterými si členové Klubu Filatelie objednávali z nabídky tří nových publikací (Monografie SO 1920, katalog celin a specializovaný katalog ČSR II), zarazila mě jedna věc. Pokračování textu PRAGA 1998 aneb malá rukověť návštěvníka výstavy

PRAGA 1998 očima kamery

PDF verze -> PRAGA 1998 očima kamery (PDF, 444 kB)

František Beneš

Studio AFD Praha, dokumentární film Mezinárodní výstava poštovních známek PRAGA 1998 na videokazetě VHS, 99 minut. Cena neuvedena (400 Kč). Doba jde dopředu. Jestliže doposud byli filatelisté zvyklí na knihy, katalogy a časopisy klasicky vytištěné na papíru, tak výstava PRAGA 1998 ukázala, že nová média zasáhla i do našeho oboru. O katalogu československých známek z let 1945 – 1992 na CD-ROMu (kompaktním disku pro počítač), který tu byl vystaven ve třídě literatury, jsme psali už v minulé Filatelii. Nyní je tu další novinka. Studio AFD známého filatelisty a bývalého svazového funkcionáře Aloise Duška uvádí na trh videokazetu se záznamem všedních i zajímavých okamžiků výstavy, od jejího slavnostního zahájení po její skončení. Pokračování textu PRAGA 1998 očima kamery

Švabinského Motýli 1961

PDF verze -> Švabinského motýli 1961 (PDF, 465 kB)

František Beneš

Hauptman, Miloš: Motýli, PL 1217 – 25. Studie o emisi Motýli 1961. Praha, Glen Beauty 1998. 78 stran, vázaná, náklad 1.000ks, cena neuvedena.
Mezi bohatou úrodou nových filatelistických publikací, jejichž termín vydání se shoduje s mezinárodní výstavou PRAGA 1998, by neměla ujít pozornosti našich sběratelů studie Miloše Hauptmana Motýli, s podtitulem PL 1217 – 25. V předmluvě útlé knížky Zuzana Švabinská, dcera autora návrhů této emise, vzpomíná na vztah svého otce k motýlům, těm živým i těm na známkách. Motýli totiž slavného umělce provázeli po celý život, od dětství až po poslední roky jeho dlouhého života. Obdivoval je, sbíral, sám si je i lovil a preparoval, později jim pak věnoval šestidílný cyklus litografií i všech devět hodnot své slavné emise z jedenašedesátého roku. Kniha je členěna do deseti kapitol. Po úvodním slovu autora pojednává následujících devět kapitol o jednotlivých hodnotách emise. M. Hauptman přitom vychází ze studií a článku už dříve publikovaných, v přehledu použité literatury však uvádí i jednu práci doposud nevydanou. Autor ke své studii přistoupil zeširoka a velmi důkladně. Pokračování textu Švabinského Motýli 1961

Důchodce našel ve sbírce známek raritu za dva miliony…

PDF verze -> Důchodce našel ve sbírce známek raritu za dva miliony… (PDF, 2 116 kB)

František Beneš

Pod tímto, ale i dalšími titulky – například „Sběratel vlastní unikátní známku“, „Dvanáct Jet mlčel o nejdražší tuzemské poštovní známce, „Důchodce ze Slušovic nečekaně objevil ve své sbírce unikátní poštovní známku“, ‚Unikát má hodnotu dva miliony“- přinesla ve čtvrtek 12. února 1998 řada celostátních deníků – například Svobodné slovo, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Zemské noviny, Blesk – a dále pražské Metro (v následujících dnech pak i některé další noviny a časopisy) zprávu o nálezu údajně velmi vzácné československé známky 2 filléry Tu rul s přetiskem Pošta československá 1919 ve sbírce pana Miloslava Švajdy ze Slušovic. Cena této známky byla uváděna v milionových hodnotách, přičemž její vzácnost má spočívat v prosvítajících vodorovných pruzích v papíru. Pokračování textu Důchodce našel ve sbírce známek raritu za dva miliony…

Herr Fischmeister, jste volný!

PDF verze -> Herr Fischmeister, jste volný! (PDF, 1 421 kB)

František Beneš

Někdo prožije život klidně a nenápadně, osudy jiného by vydaly na napínavý román. Těžko říci, kdo komu může závidět. Jsou totiž situace, kdy by člověk za trochu klidu a jistoty dal nevím co, zatímco druhému připadá, že jeho život je až k nesnesení jednotvárný. Životní příběh doktora přírodních věd a doktora medicíny Ladislava Fischmeistera, amerického psychiatra, původem z Humpolce, by mohl být předlohou napínavého hollywoodského filmu. Čerstvý pětasedmdesátník, který prožil půl století v exilu, filatelista od dětství, jehož svérázně upravený exponát ČSR I získal na Mezinárodní výstavě poštovních známek PRAGA 1998 zlatou medaili, osvětimský vězeň, jehož život kvůli jediné poštovní známce visel na tenounkém vlásku, vyloučený vysokoškolák, poslaný komunistickým režimem k převýchově do Jáchymova, muž originálních názoru, prostě jedním slovem člověk pozoruhodného osudu. Už jsme si řekli, že RNDr. et MUDr. Ladislav Fischmeister je psychiatrem.
Pokračování textu Herr Fischmeister, jste volný!

Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (III)

PDF verze -> Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (III) (PDF, 1 329 kB)

František Beneš

Když se setkáme s někým, kdo ve svém oboru dosáhl mimořádných úspěchů a třeba i mezinárodního ocenění, mimoděk se ptáme: Byla to náhoda, či předurčení? Co způsobilo, že právě tenhle člověk se vymkl šedivému průměru a zanechal za sebou st opu možná hlubší a výraznější, než my ostatní? Oborem Ladislava Dvořáčka je filatelie, a specializací pak Její organizování. Byl prostě celý život filatelistickým funkcionářem. To by nakonec nebylo nic tak mimořádného, on ale byl nejvyšším filatelistickým funkcionářem na světě – a to už, Jistě uznáte, pozoruhodné Je. Za svůj dlouhý funkcionářský život se samozřejmě setkal s řadou lidí a udělal si spoustu známých, získal pár přátel a jistě i nepřátele. Jaký vlastně je člověk, kterého znají snad všichni naši filatelisté, ale i mnoho filatelistu po celém světě? Jakými cestami se v socialistickém Československu dopracoval k funkci předsedy ÚV SČSF? Co ho vyneslo do funkce prezidenta FIP? Jedni v něm vidí mimořádně schopného a ctižádostivého organizátora, diplomata s polyglotním nadáním, který si správně vybral dostatečně úzký obor, ve kterém dosáhl na světovou špičku, druzí pak třeba agenta KGB, který v jejím žoldu působil jako mezinárodní špión. Málokdo z nás se stane slovníkovým heslem, natožpak ještě za svého života. Ladislavu Dvořáčkovi je v šestidílné Malé československé encyklopedii z roku 1985 věnováno rovných deset řádek plus fotografie, a to v těsném sousedství skladatele Antonína Dvořáka. V roce 1983, kdy L. Dvořáček oslavit šedesátku, přinesl časopis Filatelie blahopřejný životopisný článek. V těch letech byl L. Dvořáček na vrcholu. Jako filatelistický funkcionář dosáhl všeho, o čem mohl jen snít. Byl prvním mužem světové organizované filatelie, doma měl pevné postavení jako předseda Svazu československých filatelistů, byl zaštítěn politicky i odborně. Pokračování textu Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (III)

Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (II)

PDF verze -> Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (II) (PDF, 257 kB)

František Beneš

V minulém čísle Filatelie jsme popřáli významnému československému filatelistickému funkcionáři Ladislavu Dvořáčkovi, bývalému dlouholetému předsedovi SČSF a bývalému prezidentu FIP, k jeho pětasedmdesátinám. Při té příležitosti jsme si přiblížili jeho dosavadní osobní, pracovní a rodinný život. Dnes se zaměříme na jeho činnost v oboru, který nás zajímá nejvíc – ve filatelii. A začneme, jak je ostatně naším zvykem, ze široka. Pokračování textu Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (II)

Jan Mráček – rytec nejkrásnější známky světa

PDF verze -> Jan Mráček – rytec nejkrásnější známky světa (PDF, 2 834 kB)

František Beneš

Když v mezinárodní anketě italského filatelistického časopisu II collezionista byla jako nejkrásnější poštovní známka světa roku 197 4 zvolena československá známka 1, 20 Kčs z emise Mezinárodní hydrologická dekáda, vzbudilo to mezi naší filatelistickou i nefilatelistickou veřejnosti značnou pozornost. Zprávu o vítězství přinesly snad všechny sdělovací prostředky a autoru výtvarné předlohy známky – Josefu Lieslerovi- oprávněně blahopřály. Trochu stranou přitom zůstal podíl autora rytiny vítězné známky – rytce Jana Mráčka, jehož jméno v této souvislosti tehdy nezmínily ani články uveřejněné ve Filatelii. První z nich /1/ dokonce nesprávně uvedl, že zvítězila známka 2 Kčs z téže emise, jejímž rytcem však byl Jindra Schmidt. Správnou informaci o vítězství známky 1, 20 Kčs přinesl až článek s příznačným názvem Sólo pro Josefa Lieslera. Pokračování textu Jan Mráček – rytec nejkrásnější známky světa

Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý

PDF verze -> Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (PDF, 3 369 kB)

František Beneš

V sobotu 27. června 1998 oslaví významné životní jubileum – 75 let – mg. Ladislav Dvořáček, mez marodní filatelistický juryman a znalec, v letech 1965- 1989 předseda Svazu československých filatelistů, v letech 1980 – 1990 prezident Mezinárodní filatelistické federace a nyní její čestný člen. Jde o osobnost naší i zahraniční filatelistické veřejnosti bezpochyby dobře známou, která značnou část svého života spojila s naší i světovou organizovanou filatelie: Při příležitosti letošního jubilea Ladislava Dvořáčka jsme jako gratulaci časopisu Filatelie chtěli otisknout zavzpomínání z pera některého z jeho vrstevníků a filatelistických kolegů: dokonce jsme o tom jednali s Vítězslavem Houskou, spisovatelem a bývalým dlouholetým šéfredaktorem našeho časopisu, který s jubilantem léta spolupracoval a jistě ho dobře zná. Ten navrhl toto téma spojit s aktuálním tématem dosavadních mezinárodních a světových výstav poštovních známek PRAGA z let 1938 až 1988, na jejichž organizaci se Ladislav Dvořáček různou měrou podílel, a v cyklu článků odlehčenou formou zavzpomínat na léta společně prožitá při jejich přípravě: dokonce vymyslel i název cyklu – PRAGA, šestkrát PRAGA. Jistě by tak vzniklo několik hezkých článků, zasvěceně referujících o zmíněných výstavách i o podílu Ladislava Dvořáčka na jejich přípravě. Nakonec jsme se však rozhodli jinak. Pokračování textu Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý