Archy známek ČSR I s neúplným zoubkováním

PDF verze -> Archy známek ČSR I s neúplným zoubkováním (PDF, 431 kB)

František Beneš

V minulém čísle Filatelie vyšel brilantní článek J. Stupky na téma částečného padělání známek (odstřižení části perforace) na celistvostech. Už jenom sehnání tolika celistvostí od jednoho odesilatele, po více než 80 letech přirozeně rozptýlených v řadě sbírek, je husarským kouskem. Právě tato vyobrazení jistě většině sběratelů nejlépe ukázala, jak vlastně k padělání došlo – vždyť ne nadarmo se říká, že jednou vidět je lepší než stokrát slyšet.

Možná by zájemce o tuto problematiku zajímalo, jak vlastně vypadal arch s částečně vynechanou svislou perforací, z nějž pocházely známky na uvedených dopisech. Celý arch stejné hodnoty – tedy 20 h červená Hradčany 1918 – se mi zajistit nepodařilo, ale pro názornost snad postačí arch známky následující emise – 100 h Legionářské 1919 (možná dokonce i se stejným rozměrem svislé perforace). Stejně jako arch hradčanské dvacetihaléřovky je zoubkován ve všech řadách vodorovně, ze svislé perforace jsou však provedeny pouze první čtyři řady zprava, ostatní jsou vynechané. Domnívám se, že podobným způsobem byl nejspíš perforován i arch uvedený v článku. Stupky -vodorovná perforace byla provedena zcela, zatímco svislá byla většinou vynechána; to, že některá z řad svislé perforace mohla být přece jen provedena, by mohl naznačovat neúměrně úzký svislý okraj na některých známkách na uvedených a v článku vyobrazených celistvostech, což by si však vyžádalo další zkoumání. Známky 20 h červená Hradčany se stejnou perforací jako u vyobrazené známky 100 h Legionářské 1919 (tedy Řz 13 ¾ : 11 ½) jsou přitom známy a doloženy i ve větších blocích. Na obrázku je např. vidět pravý horní rohový čtyřblok se spojenými typy spirál a vodorovná dvoupáska s pravým okrajem, obě s tímto zoubkováním.

Lepší obrázek o původní podobě archu známky 20 h bychom si jistě mohli udělat po prostudování jednotlivých známek na uvedených pravých i padělaných celistvostech a po určení jejich známkových polí. Vzhledem k tomu, že pan Stupka předložil vyobrazení celkem 17 známek, jistě bychom mohli v archu lokalizovat místa, odkud pocházely (a já už předběžně odhaduji, že nejspíš z jeho střední, případně levé části).