Články

Pof. č. 810-1 – Historické dopravní prostředky – auto a parník

PDF verze -> Historické dopravní prostředky – auto a parník (PDF, 257 kB)

František Beneš

Název emise: Historické dopravní prostředky (jako emise; u každé známky pak vydavatel uvádí její samostatný název)
Den vydání: 11. 6. 2014
Platnost: ode dne vydání ve styku tuzemském i mezinárodním až do odvolání
Nominální hodnota:
Automobil Z4

25 Kč – Katalogové číslo: 810 (ČP)
Výtvarný návrh: Václav Zapadlík

Parník FJ I
25 Kč – Katalogové číslo: 811 (ČP)
Výtvarný návrh: Pavel Sivko

Continue reading Pof. č. 810-1 – Historické dopravní prostředky – auto a parník

Novější známky SSSR: balíčkové zboží – nebo příležitost?

PDF verze -> Novější známky SSSR: balíčkové zboží – nebo příležitost? (PDF, 3 745 kB)

František Beneš

Sovětské známky za dobu své existence zažily poměrně velké výkyvy zájmu. Za první republiky byly oblíbené zejména u levicově zaměřených intelektuálů, po roce 1948 zase propagované jako součást panující ideologie. Kdo z nás si jako školák nedopisoval se sovětským pionýrem a nevyměňoval si s ním známky! V Pofisu jich přitom měli rozsáhlou nabídku – a čeho je hodně (a navíc se to vnucuje), po tom většinou netoužíme. A tak se stalo, že Sovětský svaz jako hlavní zaměření sbíral jen málokdo, a tento stav přetrvává dodnes. Continue reading Novější známky SSSR: balíčkové zboží – nebo příležitost?

Jan Mráček – rytec nejkrásnější známky světa

PDF verze -> Jan Mráček – rytec nejkrásnější známky světa (PDF, 2 834 kB)

František Beneš

Když v mezinárodní anketě italského filatelistického časopisu II collezionista byla jako nejkrásnější poštovní známka světa roku 197 4 zvolena československá známka 1, 20 Kčs z emise Mezinárodní hydrologická dekáda, vzbudilo to mezi naší filatelistickou i nefilatelistickou veřejnosti značnou pozornost. Zprávu o vítězství přinesly snad všechny sdělovací prostředky a autoru výtvarné předlohy známky – Josefu Lieslerovi- oprávněně blahopřály. Trochu stranou přitom zůstal podíl autora rytiny vítězné známky – rytce Jana Mráčka, jehož jméno v této souvislosti tehdy nezmínily ani články uveřejněné ve Filatelii. První z nich /1/ dokonce nesprávně uvedl, že zvítězila známka 2 Kčs z téže emise, jejímž rytcem však byl Jindra Schmidt. Správnou informaci o vítězství známky 1, 20 Kčs přinesl až článek s příznačným názvem Sólo pro Josefa Lieslera. Continue reading Jan Mráček – rytec nejkrásnější známky světa

Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý

PDF verze -> Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý (PDF, 3 369 kB)

František Beneš

V sobotu 27. června 1998 oslaví významné životní jubileum – 75 let – mg. Ladislav Dvořáček, mez marodní filatelistický juryman a znalec, v letech 1965- 1989 předseda Svazu československých filatelistů, v letech 1980 – 1990 prezident Mezinárodní filatelistické federace a nyní její čestný člen. Jde o osobnost naší i zahraniční filatelistické veřejnosti bezpochyby dobře známou, která značnou část svého života spojila s naší i světovou organizovanou filatelie: Při příležitosti letošního jubilea Ladislava Dvořáčka jsme jako gratulaci časopisu Filatelie chtěli otisknout zavzpomínání z pera některého z jeho vrstevníků a filatelistických kolegů: dokonce jsme o tom jednali s Vítězslavem Houskou, spisovatelem a bývalým dlouholetým šéfredaktorem našeho časopisu, který s jubilantem léta spolupracoval a jistě ho dobře zná. Ten navrhl toto téma spojit s aktuálním tématem dosavadních mezinárodních a světových výstav poštovních známek PRAGA z let 1938 až 1988, na jejichž organizaci se Ladislav Dvořáček různou měrou podílel, a v cyklu článků odlehčenou formou zavzpomínat na léta společně prožitá při jejich přípravě: dokonce vymyslel i název cyklu – PRAGA, šestkrát PRAGA. Jistě by tak vzniklo několik hezkých článků, zasvěceně referujících o zmíněných výstavách i o podílu Ladislava Dvořáčka na jejich přípravě. Nakonec jsme se však rozhodli jinak. Continue reading Ladislav Dvořáček pětasedmdesátiletý

Pohlednice se známkami I. čs. letecké emise

(a také o esperantu, esperantistech a jiném pohledu na filatelii)

PDF verze -> Pohlednice se známkami I. čs. letecké emise (PDF, 1 932 kB)
František Beneš

Saluto!

Tento poněkud nezvyklý a přitom povědomě znějící pozdrav je v esperantu, tedy v umělém mezinárodním jazyce, vytvořeném v roce 1887 varšavským očním lékařem Ludvíkem Zamenhofem na základě nejrozšířenějších evropských jazyků . Esperanto bylo populární hlavně v prvních desetiletích našeho století. Esperantské hnutí praktickým odstraněním jazykových překážek tehdy představovalo jakousi mezinárodní naději na snadnější porozumění mezi lidmi různých států i mezi celými národy. Se zavedením povinné výuky esperanta na školách koketovalo například mladé sovětské Rusko, naděje do něj vkládali i představitelé některých mezinárodních hnutí, intelektuálové, ženy a mládež. To všechno už dávno odnesl čas. Mezinárodním Jazykem dneška je angličtina klubu. Continue reading Pohlednice se známkami I. čs. letecké emise

Všecky krásy světa

PDF verze -> Všecky krásy světa (PDF, 1 233 kB)

František Beneš

Název dnešního článku jsem si vypůjčil ze stejnojmenné knihy Jaroslava Seiferta zcela úmyslně. Jednak z ní na straně 19 přetiskujeme kapitolu Britská Guayana, kde básník hovoří o svém vztahu ke sbírání poštovních známek, jednak chci citovat z kapitoly jiné – Studánka a básník – v níž píše o podávání rukou z minulého století do dnešních dnů . Ale dejme mu už slovo, z Jičína do Sobotky je to přepěkná procházka. Jdete kolem dvou rybníků, nalevo je obec Veliš, kde hrával Jaroslav Ježek na varhany, a zanedlouho objeví se nám již Trosky, které jdou s námi. Před vice než sto lety, roku 1855, šlapal po této silnici mladičký Antal Stašek, tenkrát ještě Antonín Zeman žák druhé třídy gymnázia v Jičíně. Starší kamarád Šorm ho provázel do Sobotky. Někde za Jičínem potkali staršího sešlého muže. Zastavil se s nimi a pohovořil. Byl to Josef Kajetán Tyl. Při rozloučení tiskl oběma srdečně ruku. A tatáž ruka, kterou tiskl Tyl, stiskla i ruku mou. Uvědomil jsem si to naléhavěji, když Stašek umřel a ptal jsem se sám sebe, jaké nevyslovené a třeba jen tušené poselství mi ty ruce starých básníků podávaly z minulého století do našich dnů a komu je odevzdám já v této malé a ne vždy šťastné zemi. “ Tolik Jaroslav Seifert. Continue reading Všecky krásy světa

Čechija

PDF verze -> Čechija (PDF, 344 kB)

František Beneš

Na adresní štítek katalogu 16. aukce Prolil, zaslaného adresátovi na poštovní přihrádku do Berlína, připsal pracovník ber1inské pošty poznámku „PF aufgelbst“ (poštovní přihrádka zrušena) a připojil řádkové razítko Zuruck/Retour (zpět). S německou důsledností navíc na zásilku přilepil červenou úřední nálepku se stejným textem, v níž zaškrtl vysvětlení „Firma erloschen“ (firma zrušena). Zásilka pak byla vypravena zpět k odesilateli -pražské firmě Prolil. Na přebalu aukčního katalogu je sice uvedena adresa odesilatele v Praze, ale bez údaje, že jde o českou republiku; proto kdosi doplnil tento údaj rukou. Jedná se o poznámku skutečně pozoruhodnou. Údaj o zemi odesilatele je totiž připsán azbukou, a to gramaticky naprosto správně – ЦΕХИЯ. Proč je tento údaj proveden tímto neobvyklým způsobem, se můžeme jenom dohadovat. Autor poznámky se jistě nedomníval, že se v České republice píše azbukou – byl to člověk informovány a věděl, že se jedná o Česko a nikoliv Československo. A kde se tak bezchybnou azbuku vůbec naučil? Vždyť i naš1nc1 cepovanému léta školní ruštinářkou by vybavit si „bukvy“ mnohdy dnes už č1nilo značné potíže. Nebo snad zásilka ze záhadných důvodů z Berlína putovala do Moskvy a teprve tady si bystrý pošťák povšiml, že cílem je ve skutečnosti Česká republika? Kdo ví. Jisté je jenom to, že podobné, na první pohled nenápadné záhady, jsou jedním z kouzel obyčejné, každodenní filatelie.

Protektorátní aršík R. Heydrich 1943

PDF verze -> Protektorátní aršík R. Heydrich 1943 (PDF, 3 916 kB)

František Beneš

V letošním roce uplynulo 55 let od vydání prvního a současně jediného protektorátního aršíku, vydaného k prvnímu výročí smrti zastupujícího říšského protektora v Cechách a na Moravě Reinharda Heydricha. Ten zemřel 4. června 1942 na následky atentátu, který na něj o osm dní dříve spáchali českoslovenští parašutisté vyslaní do protektorátu z Londýna. Přes dlouhou dobu, uplynulou od jeho vydání, je kolem aršíku dosud mnoho nejasností a ani specializovaná filatelistická literatura mnohdy nemá jasno, jak k němu vlastně přistupovat. Jde o oficiální vydání? Měl výplatní schopnost? Continue reading Protektorátní aršík R. Heydrich 1943

Tajemné slovo PIGEONGRAM

PDF verze -> Tajemné slovo PIGEONGRAM (PDF, 355 kB)

František Beneš

Asi se už nikdy nedozvíme, kdo si v šerém dávnověku první povšiml zvláštní vlastnosti určité skupiny holubu – orientovat se v neznámém prostředí, ve dne i v noci, a na základě vrozeného navigačního smyslu se i na značnou vzdálenost neomylně vrátit domů. Nevíme také, kdo první využil této schopnosti holubů k přepravě zpráv ani kdo k tomuto účelu začal jako první s jejich systematickým chovem. Víme vlastně jen, že pošta přepravovaná holuby je známa už dva a půl tisíce let. Ve skutečnosti holubi zprávy přepravovali nejspíš i mnohem dříve, ale první písemné zprávy o tom se zachovaly až z roku 530 před naším letopočtem. V průběhu doby holubi přepravovali především zprávy vojenské, ale i aktuální Informace z politického dění, ekonomiky. obchodu a třeba i sportu (např. jména vítězů starověkých olympijských her). Některé státy byly v jistých dobách přímo spravovány pomocí pokynu přepravovaných holubí poštou (např. starověký Egypt či středověká Sýrie). Zejména v překonávání vzdáleností neprostupným terénem byli holubi nenahraditelní, literatura například uvádí, že ve starověku uletěli vzdálenost mezi Babylonem a Aleppem za 38 hodin, zatímco nejlepším běžcům tato trať trvala nejméně 4 týdny. Continue reading Tajemné slovo PIGEONGRAM