Články

PDF verze -> Letošní kalendář STC je věnován poštovním známkám (PDF, 439 kB)

František Beneš

O kalendářích se obvykle píše na přelomu roku, kdy vycházejí, jsou však výjimky, zajímavé kdykoli – jsou totiž nadčasové. Patří k nim nástěnný závěsný kalendář Státní tiskárny cenin na letošní rok, věnovaný 100. výročí narození rytce Ladislava Jirky. Ten zde byl zaměstnán 35 let, vlastně po celý život, a vytvořil tu řadu rytin pro naše i zahraniční bankovky. Vedle toho byl pilným tvůrcem československých poštovních známek. Continue reading Letošní kalendář STC je věnován poštovním známkám

PDF verze -> Padělek Muchovy kresby Hradčan v zahraniční aukci (PDF, 1 176 kB)

František Beneš

O našem oboru, filatelii, často s upokojením slyšíme, že se v něm padělky snadněji odhalují, protože známky jsou polygrafickými rozmnoženinami, které můžeme porovnat se zaručeně pravými exempláři. Neplatí to však absolutně, protože vedle známek sem spadají například celistvosti, a také výtvarné návrhy, u nichž je identifikace padělků samozřejmě složitější. Z toho těží nepoctivci, zhotovující a uvádějící na trh napodobeniny kreseb a ryteckých rozkreseb tvůrců našich známek, jejichž prodejem důvěřivým sběratelům mnohdy dosahují desetitisícových zisků. V minulosti jsme psali o údajných kresbách Karla Seizingera, o nichž lze říci jediné: Kdyby tento autor tak bídně kreslil, nikdy by nemohl vytvořit své vynikající rytiny. Přesto se malůvky – zhotovené nanejvýš nějakým nepříliš zdatným studentem výtvarné školy – úspěšně prodávají, a nikdo se nepozastavuje ani nad jejich nekončícím počtem (k tomu pohotově vznikla legenda, že je maloval zájemcům dodatečně). Touha sběratelů vlastnit něco ojedinělého je prostě zaslepuje natolik, že své dobré peníze vynakládají za zjevně nepravé materiály – a ještě z toho mají radost. (Pravé kresby K. Seizingera existují, jsou však vzácné, a jejich provedení se značně liší od pozdějších napodobenin.) Continue reading Padělek Muchovy kresby Hradčan v zahraniční aukci

PDF verze -> Poštovní schránky kolem Baltského moře (PDF, 3 231 kB)

František Beneš

Baltské moře! Jedno ze dvou, na které mohl našinec před rokem 1990 pomyslet, bez peripetií spojených se sháněním devizového příslibu a výjezdní doložky. Pravda, na rozdíl od Zlatých písků nebo Mamaii se tu nedalo tolik opálit, voda nebyla moc teplá a před nepříjemným větrem na pláži bylo lepší se schovat do pruhované boudičky, ale bylo to blízko a cestou se v NDR nebo Polsku dalo i leccos nakoupit. Dneska už je všechno jinak, s nízkonákladovými aerolinkami se lze za stejné peníze podívat na exotičtější místa, ale já chtěl dětem ukázat, kam jsme kdysi jezdívali – a samozřejmě jsem přitom nezapomněl na poštovní schránky.
Kolem Baltského moře se rozkládá devět zemí – Německo, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rusko, Finsko, Švédsko a Dánsko – a do všech se teď podíváme.
Když chcete objíždět moře, přirozeně se nabízí obeplout je lodí. Na tu naši jsme nastoupili v Anglii, pod slavnými bílými skalami v Doveru – jsou vyobrazeny i na známce.
Britské poštovní schránky jsou notoricky známé, a i když vlastně do dnešního tématu nepatří, ukážeme si je alespoň na sešitku. Continue reading Poštovní schránky kolem Baltského moře