Články

Sedmdesát let od konce platnosti přetiskových vydání NRZU (1 104KB)

František Beneš

srpna 1945 skončila platnost dvou přetiskových vydání Národní rady Zakarpatské Ukrajiny (NRZU), provedených na maďarských známkách v únoru 1945 v Užhorodu. Tehdy byla Zakarpatská Ukrajina – dříve nazývaná Podkarpatská Rus – formálně ještě součástí Československa, jehož nepřerušenou právní kontinuitu v předmnichovských hranicích (a později i kontinuitu svého prezidentství) prosazoval Edvard Beneš už od 19. března 1939, kdy v rozhlasovém projevu z Chicaga řekl: „Prohlašuji slavnostně, že právně nezávislost Československa zničena nebyla. Udržuje se dále, žije a existuje dále.“
Continue reading Sedmdesát let od konce platnosti přetiskových vydání NRZU

Některé etické a právní otázky v našem oboru (8) (112KB)

František Beneš

V minulé části seriálu jsme se na materiály „nejasného“ původu v našem oboru – především tedy na okolnosti jejich získávání – podívali z hlediska trestního práva. Dnes, v pokračování závěrečném, se jim budeme věnovat z hlediska práva občanského. To je problematika pro sběratele nejzajímavější a nejpodstatnější, v jejímž rámci je třeba hledat odpověď na otázku, zda se vůbec lze stát vlastníkem věci, která byla původně nabyta nepoctivým způsobem.

Continue reading Některé etické a právní otázky v našem oboru (8)

Nejkrásnější medaile světa – alespoň mně se nejvíc líbí (1 242KB)

František Beneš

Medaile z výstav leckteří sběratelé považují za cíl svého snažení, za to nejvyšší, čeho mohou dosáhnout. Já mám na věc jiný názor a získávání medailí mě nechává vcelku chladným (nejde přitom o kyselé hrozny, protože nějaké, i zlaté ze světových výstav, za své publikace také mám). Svůj skeptický názor na způsob hodnocení na filatelistických výstavách jsem vyjádřil v článku Zlaté krasobruslení… ve Filatelii 12/2000. To mi však nebrání v tom, abych obdivoval krásu medailí, z nichž některé jsou skutečnými uměleckými díly.
Continue reading Nejkrásnější medaile světa – alespoň mně se nejvíc líbí

Zúčtovací známky Čs. státních drah a Čs. pošty?
(1 539KB)

František Beneš

Po dvou letech se vracíme k zajímavé a zatím jen málo probádané kapitolce ze „zadní části“ katalogu – i když vlastně není jasné, kterého: ČSR I, ČSR II, nebo obou? Snad i proto jde prozatím jen o kapitolku hypotetickou, která na své případné sepsání a zveřejnění teprve čeká. Jde o známky-nálepky Věc úřední porta prostá, se znakem Čs. státních drah a výrazným nápisem Doporučeno. Co jsme za ty dva roky zjistili?
Ve Filatelii 9/2013 byla zveřejněna hádanka, k jakému účelu sloužily záhadné nálepky s okřídleným železničním kolem, s nimiž se občas můžeme setkat ve starých albech a zásobnících. Svým provedením odpovídají skautským doručním známkám z roku 1918, s nimiž je spojuje nejen reliéfní tisk, obstarávající současně průsek na obvodu, ale i obdobná paleta barev zkusmých tisků. Continue reading Zúčtovací známky Čs. státních drah a Čs. pošty?

Některé etické a právní otázky v našem oboru (7)
(862KB)

František Beneš

V předchozích částech seriálu jsme se zabývali materiály „nejasného“ původu (řečeno eufemisticky), s nimiž se v našem oboru setkáváme už po řadu generací. Vyskytují se všude na světě, ale u nás v neobvykle velkém počtu a obrovském cenovém rozpětí. Nejde přitom o okrajovou věc – provázejí celou československou filatelistickou historii počínaje rokem 1918 a tvoří nemalou část (ne-li většinu) z množiny jejích nejdražších položek. Ukázali jsme řadu příkladů, i to, že k nim sběratelé, badatelé, autoři publikací a znalci vesměs zaujímají vstřícný – nebo alespoň smířlivý – postoj, a to včetně materiálů nejnovějších. Minulou část jsme zakončili otázkou, jak k nim vlastně přistupovat?
Tím se dostáváme k otázkám etickým a právním. Při jejich posuzování je samozřejmě nutné znát okolnosti každého jednotlivého případu, jejichž spektrum – jak jsme si ukázali – je velmi široké a pestré. Může jít o materiály, které byly součástí smluvního vztahu (autor, rytec), o dar (například hlavě státu či jiné osobnosti), vzorec obdržený v rámci obchodního styku (některé nezoubkované známky z 50. let), může jít o věc opuštěnou a nalezenou (vyhozené kartony z demontované výstavy s nalepenými známkami), sběrový papír, nedostatečně rozmletý skart, a samozřejmě i o odchylku koupenou šťastnou náhodou na poště. Continue reading Některé etické a právní otázky v našem oboru (7)

Kniha, o které jsme slyšeli – a teď si ji můžeme i prohlédnout
(1 129KB)

František Beneš

Zřejmě nejrozsáhlejší a nejhodnotnější filatelistickou knihovnu u nás shromáždil znalec Ladislav Dvořáček; jistě i proto, že byl po desítky let jurymanem pro třídu filatelistické literatury, takže měl nejen přehled o vynikajících novinkách, ale i možnost získat je od autorů z první ruky. Některé knihy však takhle získat nešlo, takže je musel shánět, leckdy i za značně vysokou cenu. Patří k nim Album de Fac-Similés, ve své době bible filatelistických znalců, kteří díky ní odhalovali padělky Francoise Fourniera.

Knihu ve 20. letech připravila filatelistická společnost v Ženevě, která získala pozůstalost po úspěšném padělateli Fournierovi. Jsou v ní vyobrazeny jeho pracovní pomůcky a především vylepeny stovky jeho padělků. Některé nám dnes už připadají jen málo nebezpečné, před sto lety však představovaly vážnou hrozbu.

Kniha bude nabídnuta v podzimní aukci Profil; pro srovnání – v zahraničí se prodává až za 5.000 eur!

Úřední hodiny pro Židy u poštovních úřadů za protektorátu
(539KB)

František Beneš

Poměrně málo probádanou oblastí v našem oboru jsou předpisy omezující za protektorátu možnost obyvatel označených nacistickými předpisy za Židy využívat poštovní služby. Konkrétně jde o určení poštovních úřadů, na nichž mohli podávat zásilky, a hodin, v nichž tak mohli činit. Jasněji je v obvodu Ředitelství pošt Praha, výnosy ostatních poštovních ředitelství se mi dohledat nepodařilo. Continue reading Úřední hodiny pro Židy u poštovních úřadů za protektorátu