Články

PDF verze -> Vážená paní vrchní vodovodní potrubová … (PDF, 358kB)

František Beneš

Záliba Evropanů a Čechů obzvláště v titulech a titulováni je dávno dobře známá a filatelisté – sběratelé celistvosti by o tom mohli dlouho vyprávět. Šroubovaná obřadnost používaná v adresách vzkvétala zejména za první republiky, a tak se čas\ o setkáme s výrazy typu Vážený pán, p. Václav Vízek, emeritní revident státních drah ústřední zúčtovny vozů, Praha – Karlín, u Invalidovny (na pohlednici z roku 1925). Samozřejmostí bylo uvádění všech možných titulů, mnohý student je MUC. či JUC., učitel v důchodu je emeritní profesor, majitel dílny je nazýván továrníkem, majitel domku pak majitelem realit. Continue reading Vážená paní vrchní vodovodní potrubová …

PDF verze -> Bože, ať sousedům ta koza chcípne! (PDF, 381kB)

František Beneš

Obyčejná korespondence adresovaná velkým úřadům, není obvykle předmětem zvláštního zájmu sběratelů. Například takto použitých zálepek 1 Kč vydání 1927 se dochovalo velké množství a na burzách a pultech obchodníku je lze spatřit za pár korun. Zkrátka n1c zajímavého. A přece – někdy Jen stačí takovou zálepku obrátit a začíst se do jejího textu. Najednou vám pak na dlani v několika řádcích leží celé lidské příběhy. Jako dvě zálepky shodně odeslané Sociální pojišťovně v Praze. V obou případech se odesilatel nepodepsal a obě obsahují udání. První z nich 1e adresována „P.T. Soc1ální ústřední pojišťovně v Praze“ a odeslána z Olomouce 4. 9. 1934. Continue reading Bože, ať sousedům ta koza chcípne

PDF verze -> Dopisy prezidentům podruhé (PDF, 393kB)

František Beneš

K článku Za málo peněz hodně muziky (F 5/97), ve kterém jsme se zabývali korespondencí adresovanou našim prez1dentom. přišlo několik ohlasů. Několik čtenářů se ptalo, proč jsme mezi dopisy adresované prezidentům CSA I nezařadili i dr. Emila Háchu, který minimálně po první abdikaci prezidenta dr. Edvarda Beneše v roce 1938 do obsazení zbytku republiky německou armádou v roce 1939 vykonával funkci prezidenta republiky. Odpověď Je Jednoduchá- portrét dr. Háchy nevyšel na poštovní známce a tak také neexistuje celistvost takovou známkou vyplacená. Continue reading Dopisy prezidentům podruhé

PDF verze -> Havlíčkův Slovan (PDF, 414kB)

František Beneš

Staré noviny a časopisy, opatřené novinovými známkami či kolky, jsou tradičně tak trochu na okraji zájmu filatelistů. Důvodem je asi nepraktický a neskladný formát, pro který Je lze jen těžko umístit na výstavní listy, u některých časopisů pak i jejich značná tloušťka. Mezi sběrateli jsou proto obecně oblíbenější novinové pásky malého formátu, obsahující vedle vylepené známky už většinou jen adresu předplatitele. Je to ale škoda. Při prolistování třeba sto a více let starých novin na nás totiž archaickou češtinou zavane idylická atmosféra dávno minulých dob, pousmějeme se nad žhavými problémy, tehdy hýbajícími světem – Jejich rozuzlení přece dávno známe z dějepisu – a závistivě si povzdechneme nad neuspěchaným tempem tehdejšího života. Continue reading Havlíčkův Slovan

PDF verze -> Znovu vyplaťte! (PDF, 385 kB)

František Beneš

Zajímavým dokladem bdělosti poštovních úředníku za první republiky je dopis firmy Josef Pexa a spol. z Prahy – V1nohrad, odeslaný do Budapešti. Na obálku vyplacenou známkou 2 Kč Malá dohoda 1937, Pof. č. 320, znehodnocenou vlnovkovým razítkem Praha 31 s rozlišovacím písmenem Se, s datem 25. 1. 1938 ve 22 hod. byl dolepen lístek papíru s rukopisnou poznámkou: 2,- Kč známka je již neplatná. Znovu vyplaťte!“, stvrzený otiskem razítka téže pošty, data a hodiny, avšak s rozlišovacím písmenem 10b. Nalepená známka Je podtržena modrou tužkou a v den podání dopisu už skutečně 5 dnů neplatila (její platnost skončila 20. 1. 1938). Continue reading Znovu vyplaťte!

PDF verze -> Úpravy statní hranice (PDF, 380 kB)

František Beneš

V těchto dnech vstupuje v platnost ústavní zákon o úpravě státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskem. Jeho předmětem je mimo jiné i vzájemná výměna částí území, v případě ČR např. osady U Sabotú, postoupené slovenské straně. Tomuto případu se tisk v posledních letech obsáhle věnoval a pro vleklost jednáni měli i filatelisté mnoho příležitostí výměnu území dokumentovat odeslanými celistvostmi z nejbližších poštovních úřadů obou států. Continue reading Úpravy statní hranice

PDF verze -> Za málo peněz hodně muziky (PDF, 734 kB)

František Beneš

Ozdobou sbírek předznámkových a klasických dopisů bývají celistvosti adresované panovníkům a významným osobnostem. Jejich cena je obvykle vysoká a jejich získání navíc nebývá pouhou otázkou peněz; hezké exempláře je třeba hledat a mnohdy i draze platit na velkých aukcích. Dopisy adresovanými hlavě státu však můžeme zajímavě zpestřit i sbírku celistvostí ČSR I i II, aniž bychom museli přinášet zvláštní finanční oběti. Na vyobrazených ukázkách je šest dopisních obálek neúřední korespondence, odeslaných postupně prvním třem našim prezidentům. První dopis je z 21. 12. 1931, odeslán byl z Brna a strojem adresován: Pan President republiky Československé Dr. T. G. Masaryk, Praha IV., Hrad; odesilatel není na obálce uveden. Doručen byl, podle otištěné datumky, hned následujícího dne a bylo mu přiděleno spisové číslo H/1187/31 – na to, že se jedná o dopis z úplného konce roku, jde o pořadové číslo nečekaně nízké. Continue reading Za málo peněz hodně muziky

PDF verze -> Není trafika jako „trafika“ (PDF, 553 kB)

František Beneš

Když se dneska řekne, že někdo „dostal trafiku“, představíme si asi pěkné, teplé a hlavně výnosné místečko, přidělené ve státní správě za oddané služby mocným. Možností je řada – od členství ve správní či dozorčí radě velkého podniku se státní účastí až třeba po místo velvyslance, a nikoho asi nenapadne, že by dotyčný seděl za pultem skutečné prodejny tabáku a novin. A přece právě tady jsou kořeny zmíněného rčení. V rakouském mocnářství byl zaveden státní monopol na výrobu a obchod s tabákovými výrobky a jejich prodej v trafikách byl vlastně koncesovanou živností, kterou úřady povolovaly hlavně vojenským vysloužilcům – invalidům. Continue reading Není trafika jako „trafika“

PDF verze -> Zajímavost čs. autopošty (PDF, 411 kB)

František Beneš

Československé autopošty se těší čím dál většímu zájmu sběratelů. Zajímavou a poměrně málo známou kapitolou v historii autopošt je jejich působení na Podkarpatské Rusi. Vyobrazenou celistvost (obálku) podle razítka na zadní chlopni odeslal zkoušený zubní technik Jan Benetka Užhorod, Fencíkovo nám. 3, Pasáž a adresoval ji Janu Říhovi, řediteli školy, t. č. ve Žďáru ve Vysokých Tatrách. Continue reading Zajímavost čs. autopošty

PDF verze -> Stopy po rovnání papíru u některých čs. známek (PDF, 2 040 kB)

František Beneš

Na radě československých emisí tištěných z plochých desek, zejména technikou jednobarevného či vícebarevného ocelot1sku a technikou knihtisku, se v ploše známek, přepážkových listů a aršíků vyskytují více či méně výrazné šikmé lomy, protlačené z lícní strany do strany lepové. Obvykle mají tvar mřížky, složené buď ze čtverců o velikosti strany cca 3 cm, nebo z nepravidelných obdélníků. Běžně se s nimi setkáváme u emisí ČSR II od roku 1946 (první emisí, u nichž se vyskytují, je aršík 1. výročí Květ• nového povstání 1946, Pol. č. A 435 • obr. 1) zhruba do konce 60. let; v tomto období se vesměs projevují jako více či méně výrazně protlačené šikmé čáry v papíru, tvořící šikmo postavenou mřížku. Od počátku 70. let se tato mřížka vyskytuje už spíše výjimečně, většinou málo zřetelně, a to zejména na okrajích PL a aršíků. Continue reading Stopy po rovnání papíru u některých čs. známek