Pof. 719 – EUROPA – společné téma: Pozvání do vydavatelské země

PDF verze -> Pof. 719 – EUROPA – společné téma: Pozvání do vydavatelské země (PDF, 240 kB)

František Beneš

Název emise: EUROPA – společné téma: Pozvání do vydavatelské země
Den vydání: 2. května 2012
Platnost: od 2. května 2012 ve styku tuzemském i mezinárodním až do odvolání
Hodnota: 20 Kč – č. 719 (ČP)

Autor: Eva Hašková
Rytec: Bohumil Šneider
Rozměr známkového obrazu: 23 x 40 mm
Druh tisku: OTr v barvě černé kombinovaný se čtyřbarevným HT v barvách modré, červené, zelenomodré a šedozelené; vytiskla PTC Praha
Tisková forma: 8 PL po 8 ks
Papír: fl-an; Náklad: 200.000
Data tisku: 8. – 14. 3. 2012
FDC: OTp v barvě tmavohnědé; vytiskla PTC Praha

Jako společné téma vydání EUROPA pro letošní rok vyhlásila Asociace veřejných evropských poštovních operátorů Pozvání do vydavatelské země. Na naší známce jsou vyobrazeny Staroměstská mostecká věž a Tančící dům, symbolizující prolínání historie a současnosti našeho hlavního města.

Je samozřejmě otázkou, zda by na známku nebylo možno vybrat jiné téma a propagovat tak i méně známá místa, která by rovněž mohla být přitažlivou pozvánkou do naší vlasti (zvlášť když Praha byla na známkách připomenuta už mnohokrát, a zobrazeny na nich byly i obě stavby – Mostecká věž např. v roce 2000, Tančící dům o rok později). Ale to je otázka, jejíž řešení nám nepřísluší, a tak se podívejme na emisi tak, jak vyšla.

Není sporu o tom, že Staroměstská mostecká věž je jednou z nejkrásnějších gotických staveb v Praze, a možná dokonce i na světě. Stojí na staroměstské straně Karlova mostu a je tedy součástí královské cesty, kterou vedou kroky milionů turistů, kteří každoročně navštíví naše hlavní město. Jde o gotickou věž, která byla vystavěna nejen jako součást opevnění, ale zároveň jako reprezentační vítězný oblouk. Dokončena byla koncem 14. století. Za autora její sochařské a kamenické výzdoby je považován stavitel mostu Petr Parléř. Na ochoz vede 136 schodů, které je možné vyšlapat po zaplacení vstupného 75 (studenti a důchodci jen 55) korun. Odměnou je nám krásný výhled na most a překvapivě vzdálené Hradčany.

Tančící dům rovněž pochází z konce století, ale je zhruba o šest století mladší, než Mostecká věž; dokončen byl v roce 1996. Zastavěna jím byla rohová parcela na pražském Rašínově nábřeží, na rohu s Jiráskovým náměstím. Byla prázdná od 14. února 1945, kdy byl při spojeneckém bombardování zasažen dům, který zde stál. Zbytek trosek byl odklizen až o patnáct let později, a i když se uvažovalo o různém využití, nakonec k výstavbě nedošlo. To se změnilo po roce 1989, kdy parcelu koupila nizozemská pojišťovna a nechala zde postavit první novodobou stavbu špičkových světových architektů, která byla v hlavním městě provedena. Podle tvaru dvou nárožních věži, inspirovaných slavným meziválečným tanečním párem Freda Astaira a Ginger Rogersové, se jí říká Tančící dům. Navrhli jej pražský architekt jugoslávského původu Vlado Milunič a americký architekt Frank O. Gehry, kterého k projektu přizval investor. Interiéry kanceláří byly z části svěřeny britské architektce českého původu Evě Jiřičné. Stavba rozpoutala v té době nejrozsáhlejší veřejnou diskuzi o architektuře v Praze. Tančící dům získal ocenění v kategorii designu v anketě amerického magazínu Time. V českém časopisu Architekt se dostal mezi pět nejvýznamnějších českých staveb 90. let. Nyní jsou v něm kanceláře, luxusní kavárna a restaurace.

Kresba na FDC zobrazuje věže kostelů na Starém Městě, včetně Astronomické věže Klementina, Orloje a Emauzského kostela, v popředí je kostel v areálu Anežského kláštera.