40 let obchodníkem s poštovními známkami a znalcem
František Beneš
Prvního února to bude rovných čtyřicet let ode dne, kdy jsem poprvé jako zaměstnanec vkročil do rohové budovy v Praze 1, Na příkopě 13, kde sídlila Poštovní filatelistická služba, známá spíše pod zkratkou POFIS. Nebyl to můj první pracovní vztah s poštou, už o deset let dříve jsem si přivydělával jako doručovatel na obvodní poště v Praze 6, v Kafkově ulici, a poště jsem po většinu času zůstal věrný i po studiích – v Pofisu, na federálním ministerstvu spojů a pak znovu v Pofisu, kde „jednou nohou“ působím dodnes – spolu s Profilem a časopisem Filatelie se totiž začlenil do Domu filatelie.
Poštovní filatelistickou službu jsem poprvé zaznamenal už jako kluk, tehdy mladý filatelista, když jsem si po vyučování vždycky našel chvilku, abych se zašel podívat do nedalekého stánku PNS, na rohu náměstí Svobody a tehdejší ulice A. A. Ždanova v pražských Dejvicích. Za sklem tu totiž měli stojan se sestavami námětových známek, dodávaných právě Pofisem, a mě zajímalo, jestli mezi nimi není něco nového. Jak by mne mohlo napadnout, že se o dvacet let později stanu zaměstnancem tohohle podniku! A vidíte, stalo se to. Okolnosti téhle šťastné náhody jsem popsal ve Filatelii 6/2023 v článku k 90. narozeninám mé maminky, která na mém nástupu do tohohle nového zaměstnání měla velkou zásluhu.
A když už je to takové kulaté jubileum, řekl jsem si, že bych o tehdejším Pofisu a lidech, kteří v něm pracovali, mohl napsat článek. Byla to přeci i mezinárodně ojedinělá firma, s níž se setkával snad každý tehdejší filatelista. Díky působení v ní jsem se stal profesionálním obchodníkem se známkami a filatelistickým znalcem. A skoro celý profesní život se můžu věnovat tomu, co mě nejvíc baví a k čemu se jiní milovníci známek dostanou až večer po práci nebo o víkendech. Za to jsem Pofisu vděčný, a proto bych chtěl přiblížit nejen ústředí, kde jsem působil, ale i podnikové prodejny v mnoha místech republiky, z nichž jsem však některé ani neměl příležitost poznat.
Proto bych chtěl poprosit o pomoc čtenáře našeho časopisu – pokud můžete, pošlete mi do redakce Filatelie dopisem nebo mailem (stamps@stamps.cz) osobní vzpomínku na prodejnu Pofis, kterou jste navštěvovali! A připojte třeba zajímavou historku, kterou jste v této souvislosti zažili! A pokud máte dokonce fotografii prodejny, jejích zaměstnanců, nějaké písemnosti nebo cokoli dalšího, co tímto tématem souvisí, sem s tím! Protože, když to nezaznamenáme my pamětníci, vzpomínky na tu dávnou Poštovní filatelistickou službu časem vyblednou a ztratí se…
Pro inspiraci připojuju několik střípků, které jsem získal při sbírání podkladů pro chystaný článek. Věděli jste například, že dům, v němž sídlila hlavní prodejna Pofisu v Praze 1, Na Příkopě 13, se historicky jmenoval U Čížků? A že v něm jako zaměstnanci Pofisu pracovala řada prvorepublikových obchodníků se známkami, kterým po roce 1948 komunistický režim ukradl jejich obchody a sklady – a pak, přestože z jeho pohledu šlo o třídní nepřátele, je zaměstnal v nově zřízeném monopolním obchodním podniku ve stejném oboru? To jsou paradoxy, pane Vaněk, jak by řekl (dnes už) klasik…
A do třetice malá ukázka z podkladů, které jsem získal k brněnské prodejně Pofis léta sídlící na Jánské ulici.