Články

Světelné lupy a mikroskopy – a co mohou přinést při zkoumání

František Beneš

O různých zvětšovacích pomůckách, lupách a mikroskopech, jsem ve Filatelii psal už vícekrát. Sám jsem si jich pořídil několik a praxe mi ukázala, co se hodí k čemu a co se mi naopak neosvědčilo. Mám jich i několik historických, po starých znalcích, lupy po Rudolfu Gilbertovi a mikroskop po Ladislavu Dvořáčkovi – ten mi věnovala jeho dcera a z „historických“ jej používám nejčastěji, proto mi také stojí trvale na stole.

Pro rychlou orientaci a fotografickou dokumentaci při zkoumání pak používám v podstatě dětskou hračku, miniaturní zařízení, která se jednoduše nasadí na objektiv mobilního telefonu, na obrazovce hned vidíte detaily ve velkém zvětšení a můžete si je vyfotografovat. Koupil jsem ho v přepočtu za nějakých dvě stě korun a za podobnou cenu jej lze pořídit například na e-bay.com nebo u některých našich filatelistických obchodníků.
Continue reading Světelné lupy a mikroskopy – a co mohou přinést při zkoumání

Znalecká hlídka – Karpatská Ukrajina

František Beneš

Zájem o celistvosti „jednodenní“ známkové země Karpatská Ukrajina už dlouho povzbuzuje padělatele k výrobě „celistvostí“ z obálek původně bez adresy, orazítko­vaných z ochoty. K iniciátorům vydání patřil podkarpatoruský filatelistický obchodník Vyrovyj (v květnu 1945 v Praze spáchal sebevraždu skokem z okna, když jej přišlo zatknout sovětské ko­mando). Dobrou stovku těchto obálek získal v 80. letech filatelistický obchodník Vladimír Kovář, který je pak prodal POFISu. Vzhledem k tomu, že se už tehdy vyskytovaly padělky příležitostných razítek, označil jsem je svou značkou vlevo u známky. Pokud je uvidíte s adresou a nálepkami, byly doplněny dodatečně.

Znalecká hlídka – PTM 5b

František Beneš

Že se padělá kdeco, jsme psali už mnohokrát. Pozor si musejí dávat sběratelé známek starých i nových, a nejen známek, ale i celin, celistvostí a vlastně všech předmětů filatelistického zájmu. Týká se to i příležitostných tisků, z nichž některé na trhu dosahují vysokých cen. To je samozřejmě pro padělatele mocné lákadlo. Své výrobky zhotovují pomocí moderní reprodukční techniky, která pracuje s mnohem jemnějšími rastry, než tomu bylo v minulosti. Příkladem je vyobrazená dvojice příležitostných tisků pro Poštovní muzeum z roku 1996, Pof. č. PTM 5b, v katalogové ceně 1.500 Kč. Překvapený sběratel získal na burze dvojici se stejným číslem a předložil nám ji jako výrobní zajímavost – číslovač podle jeho názoru chybně provedl stejný otisk na dva exempláře. Pokud by tomu tak bylo, nepochybně by šlo o hezké zpestření sbírky v nezanedbatelné ceně (podobný případ totiž dosud není znám – tedy alespoň nám). Prohlídka pod lupou však radost z nálezu zchladila. Ve skutečnosti je jen jeden tisk z dvojice pravý, zatímco druhý je padělkem ke škodě sběratelů. A to poměrně zdařilým, zejména pokud jde o použitý papír a barvu tisku. Sám tisk je však plochý a ve zvětšení samozřejmě odlišný. Existují ale kopírovací zařízení schopná nanést plastickou vrstvu toneru, která budí věrnější dojem, že jde o tisk z rytiny. V kombinaci dvou takových kopírek (známka plasticky, nápisy a číslo ploché) by vznikl padělek ještě dokonalejší. Proto je ostražitost vždy namístě!