František Beneš
Název emise: Půlstoletí s Cimrmanem
(výplatní písmenová známka v sešitkové upravě)
Den vydání: 4. října 2017
Hodnota: A (ke dni vydání 16 Kč); č. 949 (ČP)
Výtvarný návrh: J. a M. Weigelovi
Rozměr známkového obrazu: 29 x 50 mm
Druh tisku: plnobarevný OF
Tisková forma: 4x sešitek s 8 známkami
Papír: samolepicí fl-an-OF; Tisk: PTC Praha
Náklad: 150 tis. sešitků (prvotní náklad)
FDC: nebyla vydána
Když před třemi lety vyšly kruhové známky připomínající „dělostřeleckou poštu“ českého vynálezce Járy Cimrmana, měl jsem z toho upřímnou radost. Považoval jsem za skvělé, že bylo připomenuto divadlo, které mám upřímně rád vlastně celý svůj dospělý život a které pro mě a mé vrstevníky mělo stejný význam, jako třeba předscény Wericha a Horníčka z padesátých let pro generaci našich rodičů. Samozřejmě jsem se tehdy na všechna představení hned nedostal, ale jak byla příležitost, sehnal jsem si lístek do Branického divadla, pak na Solidaritu ve Strašnicích a nakonec do divadla na Žižkově, kam rád chodím dodnes. Hlavně jsem však hry i semináře poslouchal z magnetofonových kazet, které jsem sehnal bůhvíkde. A poslouchal jsem je tak často, že jsem už celé pasáže znal nazpaměť, a když je pak slyšel v divadle, začal jsem se smát už před tím, než příslušný vtip zazněl na scéně. Rozhodně jsem v tom nebyl sám, jak jsem vypozoroval, stejně na tom byla většina ostatních diváků. Když jsem se později dostal až na severní pól, odeslal jsem z paluby ledoborce Cimrmanům na Žižkov pohlednici, a jak jsem se pak dozvěděl, přišla jim a potěšila je.
Nyní tedy vychází na stejné téma známka další, a co mi tehdy připadalo skvělé, dnes budí rozpaky. Známky vydané před třemi lety jsem považoval za zdařilé vykročení při připomínání divadel, která nás provázejí už po desítky let, za minulého režimu přitom nesklonila hlavu a mnohým tak byla oporou a povzbuzením. Očekával jsem, že následovat bude Semafor, Divadlo na provázku, Divadlo Na zábradlí, Činoherní klub, možná Kladivadlo…, a těch, která by si to zasloužila, bychom z celé republiky mohli uvést ještě řadu. Proč tedy podruhé Cimrman? A navíc je ta nová známka nehezká, připomíná spíše zápalkovou nálepku…
Myslím, že příště by měl být osloven Jiří Suchý, bez přehánění jeden z mála géniů, s nimiž máme to štěstí žít ve stejné době, navíc sám zkušený výtvarník a grafik. Ten by si zasloužil, aby mu známka vyšla co nejdříve (už mu není dvacet, a dokonce ani osmdesát), rozhodně bych nečekal na žádné slavné výročí – vydal bych ji ještě letos! Samozřejmě by měl být jejím autorem a při slavnostním uvedení na Hlavní poště by měl zaznít na začátku Pramínek vlasů a při rozchodu Babeta!