Články

PDF verze -> Zdeněk Prokop (85 a 70) – Dvojí výročí služebně nejstaršího českého obchodníka s poštovními známkami (PDF, 5 046 kB)

František Beneš

Muž, o kterém vám chci dnes vyprávět, se narodil za vlády císaře Františka Josefa 1., na samém počátku první světové války. Od deseti let sbíral známky, ve dvanácti začal chodit do filatelistického klubu, v patnácti, kdy se stal členem spolku neodvislých filatelistů, začal se známkami obchodovat a obchodu s nimi pak zasvětil celý svůj život. Procestoval přitom svět, naučil se čtyřem cizím jazykům, byl při zrodu Pofisu a Artie, setkával se a spolupracoval s legendami naší i světové filatelie. Letos oslavil své pětaosmdesátiny a současně i sedmdesát let své obchodní činnosti v oboru filatelie. Služebně nejstarší (a dodnes aktivně činný) česky obchodník s poštovními známkami, můj starší kolega a přítel, a především mimořádně slušný člověk – pan Zdeněk Prokop. Continue reading Zdeněk Prokop (85 a 70) – Dvojí výročí služebně nejstaršího českého obchodníka s poštovními známkami

PDF verze -> Padělek deskové vady „krátká příčka“ u hodnoty 125 h TGM 1920, a co z toho vzešlo (PDF, 1 490 kB)

František Beneš

Čas od času některý čtenář Filatelie napíše do redakce, proč častěji nezařadíme článek o padělcích ke škodě sběratelů, popřípadě i o práci znalců vůbec. A je to pravda. Odjakživa přece každý pořádný filatelistický časopis musí mít svou znaleckou hlídku, ve které vážení znalci se zdviženým prstem varují sběratele před nebezpečími , která jim hrozí od rafinovaných padělatelů . Výjimkou nemůže být ani Filatelie, a tak i my se vás budeme snažit seznamovat s případy , s nimiž se jako znalci Filatelistické zkušebny setkáváme. Nakonec je to náš denní znalecký chleba a navíc – některé z nich jsou nejen zajímavé, ale i poučné. Rozhodně to ale nebudeme dělat se zdviženým prstem, a už vůbec vás nehodláme strašit – naší snahou naopak bude vyvodit z každého popisovaného případu alespoň malé poučení, a pokud to půjde, najít na něm i nějakou světlejší stránku. Continue reading Padělek deskové vady „krátká příčka“ u hodnoty 125 h TGM 1920, a co z toho vzešlo

PDF verze -> Karpatská Ukrajina 60 let od vzniku i zániku jedné známkové země (PDF, 3 820 kB)

František Beneš

Za posledních bezmála 150 let se na našem území‘) vystřídala pěkná řádka známkových zemí. Některé zde působily dlouho a zabíraly ho celé či skoro celé, jiné trvaly jen krátce a z našeho území do nich spadal třeba jen cípek. Jenom jedna jediná z těchto známkových zemí však působila pouhopouhý den – přesněji řečeno o něco více než 24 hodin.
Vznikla ve středu 15. března 1939 hodinu před polednem, kdy oficiálně začala platit její jediná známka, a zanikla hned v den následující, kdy v 16 hodin její pošta ukončila svou činnost za tuto krátkou dobu přijala k přepravě snad jen několik set dopisu. Se vznikem této známkové země byly spjaty veliké naděje, její zánik přinesl celému jednomu národu vzápětí trpké zklamání. Země Nikoly Šuhaje loupežníka i chudičkých židovských goletů v údolí, kraj hlubokých lesů a horských stepí – polonin, drsné a krásné přírody a zbídačeného lidu, nejvýchodnější kout okleštěného pomnichovského Československa – Karpatská Ukrajina. Continue reading Karpatská Ukrajina 60 let od vzniku i zániku jedné známkové země

PDF verze -> EMISE UMĚNÍ 1966- 1996 (PDF, 1 560 kB)

František Beneš

Jako dnes vidím, jak jsem právě před třiceti lety, v prosinci roku 1966, na burze U Nováků poprvé uviděl čtyřbloky tehdy zbrusu nové série Umění. Bylo to v době rozkvětu této slavné a tradiční pražské burzy, kdy zájmu návštěvníků nestačil hlavní kulečníkový sál a stolky prodávajících se rozlily i do místností v pozdějších letech už nepřístupných. Pamětníci si jistě vzpomenou, že zatímco v prostorách proti hlavnímu vchodu se především kupovalo a prodávalo, v kavárně nalevo sedávali u svých stolků „výměnáři“, neboli filatelisté, kteří vesměs své vyložené známky neprodávali, ale pouze vyměňovali. Continue reading EMISE UMĚNÍ 1966- 1996

PDF verze -> Zásobníky na známky (PDF, 3 110 kB)

František Beneš

Zásobníky na známky v zásadě nebyly (a nejsou), jak už vyplývá z jejich názvu, určeny k definitivnímu uložení známek. Mají sloužit k uchovávání nových přírůstků do doby, než je zařadíme do alb naší sbírky, dále pro přebytky, studijní materiál atd. Tento fakt ale nic nemění na skutečnosti, že většina sběratelů má své sbírky uloženy právě v zásobnících. Nemusí na tom být nic špatného, naopak (viz zmíněnou historii s nalepováním svěžích známek do alb). Přesto je však třeba mít na paměti několik zásad, podle nichž je třeba při ukládání známek v zásobních postupovat. Zásobníky jsou vlastně silné kartonové listy různých formátů (nejčastěji A4 a AS), které mají po obou stranách papírové, umafánové či jiné fóliové pásky, za které známky zasunujeme. Continue reading Zásobníky na známky

PDF verze -> Filatelistické pomůcky (II) (PDF, 6 997 kB)

František Beneš

V minulé lekci naši malé, školy filatelie jsme se začali zabývat filatelistickými pomůckami, jako jsou pinzety, lupy a UV lampy. V dnešním díle se zaměříme na pomůcky sloužící k ukládání a ochraně známek, celin a celistvosti. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že naše úsilí a starost získáním zajímavého filatelistického exempláře do sbírky nekončí. Takový přírůstek totiž musíme nejprve prostudovat, zařadit do příslušné části sbírky a hlavně jej uložit tak, aby byl chráněn proti všem možným negativním vlivům. Continue reading Filatelistické pomůcky (II)

PDF verze -> Filatelistické pomůcky (I) (PDF, 365 kB)

František Beneš

V dnešní hodině Malé školy filatelie si probereme nejzákladnější pomůcky, bez nichž se žádný filatelista neobejde, ať začátečník nebo pokročilý a zkušený sběratel. Nejdůležitější a každodenní pomůckou každého sběratele je bezpochyby filatelistická pinzeta. Je to dáno zásadou „nikdy nebereme známku pouhými prsty, zvlášť ne známku neupotřebenou“. Prsty totiž mohou zanechávat na známce, na jejím líci i rubu, nepěknou stopu – vlhkou nebo mastnou, ale vždy nepříjemnou a těžko odstranitelnou. Filatelistova pinzeta musí mít konce obou nožek hladké, ploché, tenké a zaoblené, ať již jsou rovné nebo poněkud lopatkovitě zahnuté. Je důležité, aby plošky obou nožek pinzety na sobě dobře a rovně seděly a „nemlely“ se do stran, když jimi uchopíte známku. Continue reading Filatelistické pomůcky (I)

PDF verze -> Malá škola filatelie (PDF, 841 kB)

František Beneš

Malá škola filatelie se u čtenářů setkala s přijetím až nečekaně vlídným. Píšete nám náměty, kterým bychom se v této rubrice měli věnovat, dotazy, na něž chcete znát odpověď, upozorňujete nás na chyby, kterých by se filatelisté- začátečníci měli vyvarovat. Za všechny tyto dopisy vám děkujeme a podle možností se k nim v Malé škole filatelie postupně vrátíme. Pro dnešní pokračování jsme sáhli do vašich dopisů a vybrali zajímavou a poměrně málo známou radu, která vám pomůže zlepšit vzhled lehce pomačkaných známek. Continue reading Malá škola filatelie

PDF verze -> Techniky tisku známek (PDF, 873 kB)

František Beneš

Dnešním číslem zahajujeme seriál článků, nebo spíš článečků, kterými bychom chtěli zejména začátečníkům populární formou přiblížit některé základní filatelistické pojmy. Ve Filatelii sice podobné články občas vycházely a vycházejí, ale podle vašich dopisů není jejich forma natolik přístupná, aby zaujaly i méně zkušené sběratele. V novém seriálu se vyhneme jakékoliv „suché vědeckosti“ a naopak budeme používat ty nejnázornější a nejpřístupnější popisy. Tento způsob možná malinko pohorší exaktní filatelistické badatele, ale věříme, že většině tzv. „obyčejných“ filatelistů se budou materiály dobře čist a snadněji si osvojí jejich obsah. Continue reading Techniky tisku známek

PDF verze -> Služební celinové obálky čs. pošty (PDF, 603 kB)

František Beneš

V letech 1982- 1991 (s výjimkou roku 1984), vždy v prosinci, vydalo Federální ministerstvo spojů ČSSR (později ČSFR) pro svou služební potřebu celkem devět služebních celinových obálek s vytištěnou známkou (kat. Č. CSO 1 – CSO 9). Tyto obálky byly určeny pro služební poštovní použití, nemají stanovenou nominální ani prodejní hodnotu, nebyly nikdy v prodeji u poštovních přepážek, byly rozdělovány podle rozdělovníku pro služební potřebu vedoucích představitelů Federálního ministerstva spojů a používány pro rozesílání jejich novo ročenek (zejména ministra a jeho náměstků). Obálky jsou obdélníkového formátu na šířku o rozměrech cca 22 x 11 cm (rozměry jednotlivých obálek se liší v rozmezí cca +1- 5 mm). Continue reading Služební celinové obálky čs. pošty