Rudý Adenauer

PDF verze -> Rudý Adenauer (PDF, 266 kB)

František Beneš

K prvnímu výročí úmrtí velkého německého státníka Konráda Adenauera vyšla v SRN 19. července 1968 příležitostná známka v černé a oranžové barvě, v tehdy běžné nominální hodnotě 30 pf a standardním nákladu třicet milionů kusů. Dodnes patří k levným položkám se záznamem v katalogu Michel 0,40 €. Sběratelé Spolkové republiky ale vědí, že nešlo o první podobu této známky – původně byla totiž připravena už na 1. července v jiné barevné úpravě: černé a červené.

Červená (přesněji doslova rudá) však nebyla shledána jako vhodná, a tak už vytištěná známka nebyla vydána a místo ní o necelé tři týdny později vyšla známka oranžová. Z původního nákladu však již byly rozeslány vzorce, které jsou uvedeny v katalogu Michel jako nevydané s číslem XI a záznamem 5.000 €. Tato nemalá částka je navíc uvedena kurzívou, protože se na trhu tyto známky vyskytují jen ojediněle, a tak není snadné stanovit jejich aktuální cenu.

Nepatrný počet „červených Adenauerů“ a z toho vyplývající vysoká cena samozřejmě svádějí padělatele k napodobení, proto je třeba si při nákupu této rarity dát pozor. Známka byla navíc tištěna ofsetem, což je technika, která neskýtá mnoho ochranných prvků. Vznikly (a dosud vznikají) padělky různého provedení, od jednoduchých, zhotovených kancelářskou technikou, po poměrně zdařilé padělky celkové. Mezi skutečně nebezpečné však patří především padělky částečné, jeden takový nám nyní předložil L. Horný z Havířova.

Nebezpečný je proto, že většina jeho součástí je pravých: papír, lep, zoubkování a dokonce i část tisku, konkrétně černou barvou. Když jej sběratel srovná s běžnou známkou, nevidí z těchto hledisek žádný rozdíl – dokonce ani pod UV lampou, kde papír vykazuje stejné žluté záření. Padělatel totiž na běžné pravé známce zakryl oranžové pozadí novým červeným tiskem, tedy obdélníkem nepatrně větším, než ten původní, v němž vynechal negativně provedenou číslici 30. Tento postup samozřejmě vyžadoval velmi přesné umístění červeného „přetisku“, což se ale padělateli na předloženém exempláři povedlo jen zčásti. Ve zvětšení vidíme, že tam, kde soutisk není dokonalý, a pod červenou barvou není původní oranžová, má červená jiný odstín. A naopak, kde červená nepřekrývá původní tisk, „vykukuje“ oranžová. Padělané je samozřejmě i razítko Muster (Vzor) na dolním okraji známky.

Informace o výskytu tohoto padělku je pro nás užitečná ze dvou důvodů. Jednak by se mohlo stát, že se s ním setkáme, ať jako se samostatně nabízenou raritou, nebo jako součástí sbírky či sestavy, kde – jakoby přehlédnut prodávajícím – má přitáhnout pozornost zájemce a svést ho k předražené koupi. Vedle toho nás ale upozorňuje i na jednu z možností vzniku padělků odlišných barev či odstínů. V našich podmínkách jsou mu podobné padělky takzvaných černých čísel, tedy uherských doplatních známek vydání Pošta československá 1919, zhotovené z běžných hodnot čísel červených, jejich přetisknutím či zamalováním černou barvou (u těch je pak situace ještě specifičtější tím, že původní známky mohou nést pravou znaleckou značku). Nejde ale o jediný případ, kdy padělatelé přetisknutím původní barvy na jinou zhotoví vzácnější variantu. Dnes jsme si ukázali, že se to děje i u známek moderních, u nichž to běžně ani nepředpokládáme – a nejsme tedy patřičně ostražití.