PDF verze -> Pof. 771 – 130 let od narození otce Řehoře Samsy (PDF, 378 kB)
František Beneš
Název emise: Franz Kafka (130. výročí narození)
Den vydání: 26. 6. 2013
Platnost: ode dne vydání ve styku tuzemském i mezinárodním až do odvolání
Hodnota: E (20 Kč) – č. 771 (ČP)
Výtvarný návrh: Marina Richterová
Liniová kresba: Miloš Ondráček
Rozměr známk. obrazu: 30 x 52 mm
Druh tisku: plnobarevný OF na samolepicím papíru; tisk PTC Praha
Tisková forma: 6x 6 (vychází jen v sešitkové úpravě)
FDC: OTp v černé barvě; tisk PTC
Rytec FDC: Miloš Ondráček
„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi odporný hmyz.“ Tak zní úvodní věta možná nejslavnější povídky světa, tedy určitě nejslavnější v očích obdivovatelů díla jejího tvůrce, pražského rodáka Franze Kafky. Nazval ji Proměna (Die Verwandlung), vyšla v druhém roce Velké války (1915) a za autorova života ji četl nejspíš jen málokdo – ostatně, jako většinu jeho prací. Čas ji však nezavál do jámy zapomnění, kde končí skoro všechno psané slovo, a Proměna, stejně jako ostatní dochované Kafkovy práce, i po sto třiceti letech od jeho narození a bezmála devadesáti od předčasného skonu (1883-1924) stále nachází své čtenáře – a teď je i symbolickou součástí nové známky.
Jak se mohlo stát, že nenápadného – a podle tehdejších hledisek skoro bezvýznamného – mladíčka dnes považujeme za jednoho z největších spisovatelů dvacátého století? O tom bylo napsáno mnoho knih a pojednání, rozhodně mnohem obsáhlejších, než samotné jeho dílo. To se ostatně dochovalo vlastně zázrakem a proti jeho výslovnému přání, ale to bychom příliš odbočili od nové poštovní známky, která je mu věnována.
Je na ní vyobrazena polovina Kafkova obličeje (její rysy odpovídají známé fotografii, ale sám portrétovaný tu vypadá nečekaně starší), a proti ní je polovina těla brouka – symbolu slavné povídky. Známka je dobře vyvážená, vhodně zvolená nominální hodnota E je na ní neobvykle – ale účelně – zařazena dvakrát (jednou harmonuje s obrazem, podruhé s názvem státu), písmo dobře řadí téma do historické souvislosti. Myšleno bylo i na takový detail, jako umístění otisku razítka. To má čtvercový tvar a jeho horní část přesně zapadne do šedého obdélníku v dolní části známky, díky čemuž se na ní objeví slovo Praha, s níž je Kafka neodmyslitelně spjat a jejímž je symbolem – pro některé zahraniční návštěvníky možná známějším, než Hradčany.
Když už jsem se zmínil o nečekaně starším autorově vzezření na známce, možná autorka portrét pojala s vědomím jeho tragického osudu, i tragického osudu jeho rodiny (o jehož plném rozsahu ale samozřejmě nemohl vědět), a především s ohledem na předvídavé vyznění jeho prací. V každém případě jde o mimořádně zdařilou známku, na první pohled možná ne líbivou, ale to přece není účelem známek, ani uměleckých děl.
Kresebnou výzdobu na obálce dne vydání tvoří kompozice data Kafkova narození, odkaz na brouka, ciferník jako symbol neúprosně uplývajícího času a autorovo příjmení. Ve stejném duchu je řešeno i geometricky pojaté razítko.
Uplývající čas… Pokud vám ho někdy trochu zbude, zajděte na Nový židovský hřbitov v Praze na Olšanech a zastavte se u hrobu Kafkovy rodiny. Najdete ho snadno, patří tu k nejnavštěvovanějším. A třeba položte kamínek na náhrobní kámen, v jehož horní části je jednoduchý nápis: Dr Franz Kafka / 1883 – 1924 …