Novodobé padělky pamětních listů protektorátu

Novodobé padělky pamětních listů protektorátu

František Beneš

Tento měsíc je to 83 let, kdy k nám vtrhla německá okupační vojska a byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. Tak započalo zřejmě nejtemnější údobí našich dějin, v němž byla ohrožena nejen česká státnost, ale doslova i existence českého národa. Šest let trvání protektorátu můžeme v našem oboru doložit řadou předmětů sběratelského zájmu, mezi nimi i pamětními listy s otisky příležitostných razítek. Ty po válce stály dlouho na okraji zájmu sběratelů, už proto, že je komunistický režim považoval za propagaci nacismu. Situace se změnila po roce 1989, který přinesl změnu pohledu na dokumenty doby, vzrůst zájmu o ně, tím i vzrůst ceny – a ruku v ruce s tím i zájem padělatelů. Několik příkladů si dnes ukážeme.

S protektorátními pamětními listy jsem se jako znalec po mnoho let setkával jen zřídka, a pokud ano, šlo většinou o určení pravosti příležitostných razítek, především těch nejvzácnějších – Zlín 1941, Bolševismus 1945 a zelené denní Nymburk z roku 1940. Nyní mi ale byl předložen soubor pamětních listů s razítky poměrně běžnými, u nichž majitel vyjádřil pochybnost, zda nemůže jít o padělky. Vedlo ho k tomu zjištění, že vícebarevná razítka nemají jednotlivé barvy spasovány tak, jak je to obvyklé na nepochybně pravých celistvostech a výstřižcích.

Po prostudování souboru (šlo o více než dvacet různých pamětních listů) jsem byl nucen konstatovat, že všechny otisky razítek na nich jsou skutečně padělky – a nejen to, padělané jsou i samotné pamětní listy! Pravé byly jen známky na nich nalepené, jejichž cena je však samozřejmě nepatrná.

Oklamaný sběratel mi sdělil, že tyto padělky v průběhu let jako pravé postupně nakoupil od prodejce na pražské burze v Domě barikádníků. Jeho jméno znal – šlo o Františka V., který je prý mezi filatelisty znám jako „malej Franta“. Po zjištění, že jde o padělky, se na něj obrátil s reklamací, ale neúspěšně. To oklamaný sběratel zmínil jako varování těm, kdo by si od tohoto prodávajícího snad chtěli také něco koupit.

A teď už ke zmíněným padělkům. Ve všech případech jde o poměrně zdařile zhotovené kopie vzniklé pomocí kancelářské rozmnožovací techniky (barevné počítačové tiskárny nebo kopírky s jemným rozptylem barevných bodů). K výrobě byly použity listy starého (možná dokonce dobového) papíru a historické obálky. Jako předloha posloužily zřejmě pravé pamětní listy, z nichž byly naskenovány jednotlivé součásti a ty potom postupně vytištěny kancelářskou technikou. Napřed byl vytištěn text a obrázek z pamětního listu, poté na vzniklou kopii padělatel přilepil známku a v další fázi na list a známku nakopíroval razítko. Oproti pravému listu jde samozřejmě o odlišnou tiskovou techniku – původní pamětní listy byly většinou zhotoveny knihtiskem a i otisky razítek byly provedeny z výšky. To však lze rozeznat až ve zvětšení, což důvěřiví zákazníci pana „V.“ ke své škodě zjevně neudělali. Důvodem mohla být skutečnost, že prostě nepředpokládali existenci padělků těchto pamětních listů, které navíc na první pohled vypadaly vcelku důvěryhodně.
Naši čtenáři se však takovými výrobky oklamat nedají, protože jim teď ukážeme, jak je rozpoznat.

Rozsah dvou stran nám dovolil ukázat jen malou část ze zkoumaného souboru padělků pamětních listů a razítek na nich. Všechny však byly zhotoveny postupem, který jsme vám právě představili. Padělatel používal jednobarevný nebo vícebarevný tisk, rozpoznávací znaky této kancelářské techniky lze identifikovat v silnějším zvětšení. Já jsem využil mikroskop připojený na mobilní telefon, jak je vidět na obrázcích nahoře. Více o této pomůcce se můžete dočíst ve Filatelii 10/2014 na www.frantisekbenes.cz.