A co vodní ptáci – mají si kde žít?
František Beneš
Název emise: Ramsarská úmluva o ochraně mokřadů
Den vydání: 19. května 2021
Hodnota: „Z“ (= 45 Kč ke dni vydání); č. 1120 (ČP)
Rozměr známkového obrazu: 40 x 23 mm
Výtvarný návrh: Adam Kašpar
Druh tisku: OF; Papír: fl-an-OF
Tisk: Hradištko, sro.
Tisková forma: 2x PA 50; Náklad: 400 tis.
FDC: digitální tisk; Tisk: Hradištko, sro.; Náklad: 2.700
Na otázku položenou v titulku můžeme odpovědět Ano! Tedy alespoň ti z nich, kteří hnízdí v mokřadech chráněných celosvětovou mezivládní úmluvou na ochranu a moudré využívání přírodních zdrojů. Uzavřena byla před půl stoletím, v roce 1971, v íránském Rámsaru. Jde o nevelké okresní město ležící na břehu Kaspického moře, v němž se tehdy setkali zástupci prvních z dnešních 169 účastnických zemí. V Íránu tehdy ještě vládl ze svého pavího trůnu prozápadně orientovaný šáh, který chtěl ze své země udělat světovou velmoc, a Ramsarská úmluva byla jedním z řady kroků, kterými se Írán chtěl přiblížit k nejrozvinutějším zemím.
Úmluva ukládá členským státům povinnost vyhlásit na svém území nejméně jeden mokřad mezinárodního významu a věnovat mu zvýšenou péči a ochranu. Předchozí zřízení u nás před ochranou přírody dávalo spíš přednost těžkému průmyslu, a tak není divu, že Československo k Ramsarské úmluvě přistoupilo až po pádu komunistického režimu. Pozoruhodné je, že se tak stalo už 2. února 1990. Prvními mokřady u nás, zapsanými na mezinárodní seznam, byly Šumavské rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník a dále rybníky Lednické. V roce 1993 se stala signatářem úmluvy Česká republika a do seznamu mezinárodně významných mokřadů od nás přibyla řada dalších položek.
Ramsarská úmluva se celým názvem nazývá Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva. O jeho příslušnících u nás vyšla pěkná řádka barevných obrazových publikací, kde se s nimi můžeme seznámit. A není třeba je hned kupovat, některé si můžeme prohlédnout na internetu, například na stránce birdlife.cz je zveřejněna publikace Ptáci mokřadů Středočeského kraje.
Když bylo do emisního plánu zařazeno vydání Ramsarská úmluva, tedy téma přírodopisné, jaksi samozřejmě jsem očekával, že jeho zpracování bude svěřeno osvědčené autorské dvojici manželů Knotkových. Nestalo se tak, a úkol byl svěřen mladému výtvarníkovi Adamu Kašparovi (1993), nedávnému absolventu AVU v Praze. Šlo o srozumitelnou volbu, Kašpar se ve své malířské tvorbě věnuje především přírodním tématům, která zpracovává velmi realisticky. Známka, kterou navrhl, se mi líbí, škoda jen, že mu nikdo neporadil, aby v jejím obrazu použil alespoň náznak rytecké rozkresby, který by ji povýšil z obyčejného barvotisku. I tak ale jde o slibné vykročení na poli známkové tvorby.
Slabinou emise je kresebná výzdoba FDC, působící nejen nevýrazně, ale svým „hranatým“ pojetím i nepřípadně.
Hezké je naopak razítko s letícím čápem a k tématu se vážícím domicilem.