Kolkové známky – zajímavosti vydání z roku 1997

Kolkové známky – zajímavosti vydání z roku 1997

František Beneš

Kolky mají dlouhou historii, v Rakousku byly zavedeny o více než půldruhého století dříve, než poštovní známky, ještě starší je používání kolků v Holandsku, kde je zavedli před bezmála čtyřmi sty lety! A protože lidem je odedávna vlastní touha něco sbírat (jde o atavismus zděděný po dávných předcích sběračích), časem se vyskytli zájemci o jejich shromažďování – dnes je považujeme za pradávné filatelisty. Irský daňový úředník John Bourke sestavil v roce 1774 soubor všech existujících kolků, ten je dodnes uchován v Královské irské akademii v Dublinu. První kolky měly podobu otisků razítek či pečetidel na listinách, a to ještě před jejich sepsáním. Teprve mnohem později získaly současnou podobu, tedy jako nalepovací listinné kolky. To je sbližuje s poštovními známkami a v našem oboru tvoří oblast fiskální filatelie. I v ní existují zajímavosti a vzácnosti, a to i mezi kolky moderními, ba dokonce téměř současnými.

Za bezmála třicet let trvání České republiky byly u nás používány kolky čtyř vydání – československého z let 1961/85, a pak tří českých (1993, 1997 a 2011, poslední jmenované platí dodnes). Všechny mají obdobnou úpravu, kolková známka je dvoudílná, pod „hlavní“ částí se nachází průsekem či perforací oddělený „kupon“, a na obou je uvedena nominální hodnota. Řada přitom začíná jednokorunou a končí kolkem tisícikorunovým, u čs. vydání pětisetkorunovým. Vzhledem k vysoké nominální hodnotě byly kolky od pradávna často padělány ke škodě státu, a to se nevyhnulo ani kolkům našim, jak o tom píšu například v článku Nebezpečný padělek v jednom z nejmladších oborů filatelie ve F12/06 (je to už bezmála patnáct let a pro některé novější členy Klubu Filatelie by nemuselo být snadné jej získat, proto na následujících stranách otiskujeme jeho zmenšenou kopii).

Vydavatel našich kolkových známek, ministerstvo financí, ve druhé polovině 90. let rozhodlo posílit jejich ochranné prvky, a to úpravou dosavadního vydání z roku 1993. 1) Na tom spolupracovala i Poštovní tiskárna cenin, tradiční výrobce kolků.
Bylo rozhodnuto, že bude zachována stávající podoba, papír i barvy, ale

  1. bude upuštěno od společného tisku nejnižších hodnot na jednom archu (1, 2 a 5 Kč byly dosud pro malý náklad tištěny společně);
  2. ze stávajících 11 nominálních hodnot bude vypuštěna hodnota 2 Kč;
  3. hodnotové štítky budou mít jednotný oranžový podtisk vytištěný opticky aktivní barvou, která

Konkrétně to popisuje vyhláška MF č. 264/97 Sb., novela vyhlášky O kolkových známkách, účinná ode dne vydání nové emise, tedy od 1. 11. 1997. V jejím ust. 3 se uvádí: „Kolkové známky jsou tištěny v kombinaci ocelotisku a rastrového hlubotisku na ceninovém papíru s ochrannými vlákny a s vodoznakem ve tvaru stylizovaných lipových listů.“

Úpravě archů se věnuje ust. 2, které říká: „Kolkové známky ve všech hodnotách se vytisknou na samostatných tiskových listech.“

A právě tohle se ukázalo jako problém. Tiskárna pro většinu hodnot použila stejné tiskové válce, jakými dosud každoročně dotiskovala potřebné hodnoty emise předchozí. Bylo to samozřejmé, osm z deseti hodnot nijak nezměnilo podobu ani úpravu archů. Použity však byly i válce pro hodnoty nejnižší, tedy 1, 2 a 5 Kč, obsažené v archu společně, i když hodnota 2 Kč už byla z vydání vyřazena a všechny zbývající hodnoty měly být tištěny samostatně. Vznikly tak tedy archy obsahující opět všechny tři hodnoty, jako tomu bylo u vydání předchozího, ale se správným oranžovým barevným podtiskem hodnotových štítků.

Tisk všech kolků byl prováděn rotačním ocelotiskem v kombinaci s hlubotiskem na rotačních lisech Wifag. Dochované archy se soutiskem tří hodnot byly vytištěny 23. května 1997, jak je uvedeno v datu na jejich dolním okraji. Z toho lze soudit, že šlo o tisk z doby, kdy ještě nebylo známo vyřazení hodnoty 2 Kč a požadavek na tisk obou zbývajících hodnot samostatně. V archivu PTC se dochovaly dva archy se soutisky, s po sobě jsoucími lichými pořadovými čísly (48291 a 48293), jeden s červenými a jeden s černými přetisky SPECIMEN (archy byly předány k uložení do dvou různých útvarů PTC a tam opatřeny přetisky; každý z útvarů k tomu používal jinou barvu). Jsou k nim připojeny interní Dodací listy tiskárny, uvádějící číslo zakázky 97 210 (97 znamená rok zadání zakázky a 210 její pořadové číslo v daném roce) a číslo archu, s datem předání 28. 5. 97. Bližší informace se nedochovaly, protože výrobní sáčky 2. emise z let 1997-8 (uchovávané jinde) byly zničeny při povodni v roce 2002. Kolik bylo vytištěno archů se soutisky hodnot, nevíme, pokud šlo o větší počet, byly zjevně skartovány, protože až dosud hodnota 2 Kč nebyla předložena (zmíněné dva archy jsou tedy prvním známým výskytem).

Na základě konkretizované objednávky ministerstva financí byly poté pro tisk hodnot 1 a 5 Kč zhotoveny nové válce, kterými byly obě hodnoty tištěny samostatně, stejně jako ostatní hodnoty emise. V archivu PTC se dochovalo po jednom archu od každé hodnoty, u obou s datem tisku 12. 2. 98 (tedy dva a půl měsíce po dni vydání emise; šlo však o hodnoty jen málo používané a navíc v té době byly ještě dopotřebovávány kolky emise předchozí, která platila do 30. 6. 1998). Z přiložených dodacích listů vyplývá, že kolek hodnoty 1 Kč měl zakázkové číslo 98 204 a kolek 5 Kč číslo 98 203 – obě hodnoty tedy byly objednány až v roce 1998, tedy nejméně měsíc (a spíše tři měsíce) po vydání emise.

V seznamu „Stálé pomůcky – Molety“, vedeném průběžně v PTC, je u molety č. 933, která obsahovala společně kolkové známky 1, 2 a 5 Kč, uvedena poznámka „Poslední pohyb II/1998“. To posiluje předpoklad, že samostatné tiskové válce pro hodnoty 1 a 5 Kč byly zhotoveny až počátkem února 1998 a k úředně uváděnému dni vydání nebyly ještě vytištěny.

Ostatní hodnoty byly tištěny z původních válců jako předchozí emise 1993, z toho u hodnot 10, 30, 100 a 1000 Kč šlo o válce zhotovené v roce 1993 a u hodnot 20 a 50 Kč o válce zhotovené v roce 1996.

Ve zmíněném přehledu je uvedeno, že společná moleta pro hodnoty 200 a 500 Kč byla použita v červnu 1998, není tedy vyloučeno, že pro tyto hodnoty (jednu nebo obě) byly zhotoveny nové válce, přičemž není jasné, zda první část nákladu druhé emise byla tištěna válci původními, nebo zda byl jejich tisk zahájen až těmito novými válci (což komplikuje snahu určit, kdy byly vlastně vydány).

Všechny další archy různých hodnot nové emise, dochované v archivu PTC, nesou datum tisku z roku 1997, a to v rozmezí 26. 5. – 8. 12.

O nově zavedeném ochranném prvku hovoří ust. 4 zmíněné vyhlášky: „Kolkové známky všech hodnot jsou zabezpečeny proti padělání speciální barvou, která svítí pod UV lampou a mění odstín při kopírování. Barva je umístěna jako podtisk obdélníčku s hodnotou kolkové známky na vrchním i spodním dílu.“

Některé z hodnot v archivu PTC jsou obsaženy vícekrát, přičemž se vzájemně liší podobou tohoto nového bezpečnostního prvku – podtisku hodnotových štítků. Rozdělit je lze do tří skupin:
První má podtisk provedený barvou, která není opticky aktivní (v UV záření nesvítí).

Druhá má přes opticky neaktivní štítky proveden knihtiskový přetisk (ve tvaru obdélníčku) opticky aktivní barvou, která v UV záření svítí žlutě.

Třetí skupina má podtisk štítků provedený opticky aktivní barvou, která v UV záření svítí oranžově.

O tom, že přetisky na „nezářící“ štítky byly provedeny knihtiskem, svědčí slabé protlačení obdélníčků na zadní straně archů. Že šlo a akci dodatečnou dosvědčuje dvojice archů hodnoty 10 Kč, tištěná ve stejný den 8. 12. 97, z nichž jeden má štítky opticky neaktivní a druhý má přes ně proveden opticky aktivní přetisk.

Ještě názornější je to na jednom z archů hodnoty 50 Kč, kde je knihtiskový, žlutě zářící přetisk proveden v posunuté poloze a pod ním je zřetelně vidět původní oranžový nezářící tisk. Na pravém okraji archu je přitom příslušná autotronová hlubotisková značka vytištěna původní „nesvítící“ barvou.

Zkoumání je třeba provádět pod UV lampou (s modrou trubicí), protože se nelze spolehnout na pouhé decentrování podtisku štítku – na zmíněném archu 10 Kč jsou mírně posunuty původní oranžové podtisky (v důsledku nepřesného soutisku v rotačce) i nové přetisky (v důsledku mírně kolísajícího ořezu archů, znemožňujícího jejich přesné naložení do knihtiskového stroje).

Jak k této situaci došlo, není snadné zjistit – už jsem zmínil, že výrobní sáčky kolků z roku 1997 se nedochovaly a někteří pamětníci už nežijí, nebo si na situaci nevzpomínají. Dotazováním a průzkumem souvisejících pramenů jsem došel k závěru, že chyba byla v komunikaci mezi odborem přímých daní ministerstva financí, který byl objednatelem kolků, a Poštovní tiskárnou cenin. Ta zřejmě obdržela (resp. opatřila si) neúplné informace zejména o potřebě zhotovit podtisk hodnotových štítků opticky aktivní barvou (a zpočátku rovněž o požadavku, aby nejnižší hodnoty byly tištěny samostatně). Vyhláška č. 264/97, která to konkrétně uváděla, vyšla až 9. 10. 1997, kdy už byla část nákladu některých hodnot vytištěna a připravena k distribuci – a nejspíš dokonce distribuována. Když se na to přišlo, tiskárna na zbylou zásobu (a nejspíš i na neprodané archy vrácené z distribučních skladů) dotiskla knihtiskové obdélníčky a další náklady pak tiskla už požadovaným způsobem, tedy rovnou opticky aktivní barvou.

Pokud je tento předpoklad správný, v praxi byly po určitou (zřejmě krátkou) dobu používány kolky s hodnotovými štítky nesvítícími, a kolky se štítky opatřenými knihtiskovým, opticky aktivním přetiskem. Kolik jich bylo a kterých hodnot se to týká, zatím nevíme, a není jasné, zda to vůbec půjde zjistit (například průzkumem záznamů ministerstva financí a samozřejmě prohlídkou použitých kolků z archivů). Lze však odhadovat, že obě tyto skupiny, pokud se v praxi vyskytly, tvoří jen malou či dokonce nepatrnou část celkového nákladu, jehož drtivou většinu tvořila podoba standardní, tedy s hodnotovými štítky vytištěnými opticky aktivní hlubotiskovou barvou svítící v UV záření oranžově.
Problémem přitom je, že kolky emise 1997 se mezi sběrateli vyskytují jen v nepatrném počtu, a to neupotřebené i razítkované. První pro vysoký nominál série, druhé jsou dosud uloženy spolu s listinami v archivech úřadů, notářství a soudů. To komplikuje studium a brání v přesnějším stanovení tržních cen.2)

Pro budoucí badatele na tomto poli proto zařazuju tabulku, v níž uvádím údaje zjištěné z 15 dochovaných archů v archivu PTC (všechny jsou opatřeny vodorovnými přetisky Specimen, a to ve třech různých podobách – velký nápis přes 2 známky černě nebo červeně, nebo malý nápis přes jednu známku červeně) a k nim připojených dodacích listů.

Přehled dosud známých archů

Z údajů v tabulce lze vyvodit určité předpoklady. Z čísel zakázek uvedených na dodacích listech vyplývá, že hodnoty 50, 100, 1000 a 1+2+5 Kč byly objednány (resp. zařazeny do výroby) v květnu 1997, a protože tato čísla jdou za sebou v řadě (97 207 až 97 210) a nezahrnují hodnoty 200 a 500 Kč, není vyloučeno, že ty byly objednány později (možná až v roce 1998). S nevelkým časovým odstupem následují pořadová čísla zakázek 97 237 a 97 238 pro hodnoty 10 a 30 Kč, čímž je řada nominálních hodnot (až na dvě výše zmíněné – 200 a 500 Kč – a na hodnotu 20 Kč) uzavřena. Hodnoty 10 a 30 Kč však byly (podle dat na dochovaných arších) tištěny až koncem listopadu, resp. začátkem prosince 1997, tedy po datu vydání emise.
V katalozích by tedy mělo být uvedeno upřesnění: „Hodnoty 1 a 5 Kč byly vydány až v únoru 1998, hodnoty 10 a 30 Kč v prosinci 1997, u hodnot 20, 200 a 500 Kč není přesné datum vydání známo.“ (Uvedené předpoklady by mohly potvrdit dodací listy uložené v archivu ministerstva financí, a naopak vyvrátit případné nálezy kolků uvedených hodnot použitých co nejdřív po datu 1. 11. 1997.)

V každém případě naše dnešní zjištění o trojí podobě kolkových známek emise 1997 bude nutné zohlednit v katalogových záznamech – u příslušné nominální hodnoty bude třeba vést jednu, dvě nebo tři varianty, podle toho, co bude dalším studiem objasněno. A pro čtenáře našeho časopisu jde o dobrý tip, že si mají každý kolek s oranžovým hodnotovým štítkem, na který narazí, prohlédnout pod UV lampou – protože, co když…