Motýli, aneb co je malý, to je hezký
František Beneš
Název emise: Motýli (výplatní poštovní známky)
Den vydání: 7. října 2020
Hodnoty:
2 Kč – Modrásek – č. 1093 (ČP)
4 Kč – Žluťásek – č. 1094 (ČP)
Výtvarný návrh: Jaromír a Libuše Knotkovi
Rozměry známkových obrazů: 23 x 19 mm
Druh tisku: plnobarevný OF; Tisk: Hradištko, sro.
Tisková forma: společně PA 100 (1093) + PA 100 (1094)
Papír: fl-an-OF;
Náklad: 1 mil. sérií k datu vydání
FDC: nebyly vydány
Když jsem na posledním zasedání komise České pošty pro výtvarnou podobu poštovních známek (před vypuknutím pandemie, teď už jednáme jen virtuálně) viděl předlohy dvou nových známek s motýly, připadaly mi takové všední a proti jiným Knotkovic známkám překvapivě nezaplněné. To jsem ovšem viděl kresby v šestinásobném zvětšení a nenapadlo mě dát na dávnou radu výtvarníka Vladimíra Jiránka (který si mě jako osmnáctiletého redaktora školního časopisu oblíbil a léta se pak se mnou přátelil), abych se v takovém případě na obrázek podíval z výšky lupou umístěnou dál od oka, protože pak ho budu vidět správně zmenšený. Lupu jsem s sebou neměl a na radu si nevzpomněl, takže až když se mi dostaly do ruky vzorce nových známek, pochopil jsem, jak jsem se mýlil! Něco takového tu totiž ještě nebylo. Ano, vyšly u nás prťavé známky, ale i když byly třeba i výtvarně zdařilé, byly takové obyčejné, konzumní, prostě jak výplatní známky pro běžný provoz bývají. Tyhle jsou ale jiné – v souvislosti s nimi mě napadá jediné slovo: Roztomilé! Určitě bude radost je lepit na dopisy a pohlednice, a i když jde vlastně o hodnoty doplňkové (ke známkám, jejichž nominální hodnota už na aktuální tarif nestačí), mohly by okouzlit kluky a holky, kteří se teprve rozhlížejí, co by chtěli sbírat, jako kdysi okouzlily známky se zvířaty a květinami v dětství nás.
Šťastný nápad je, že na tyhle „plebejské“ a neokázalé známky autoři vybrali obyčejné motýly, žádné obří tropické krasavce, ale modráska a žluťáska, které přece všichni dobře známe. Znalci modrásků by mě samozřejmě mohli upozornit, že nejde o konkrétní druh motýlů, ale o podčeleď modráskovitých, zahrnující spoustu rodů a druhů. Ani žluťásek není konkrétní druh, ale rod zahrnující spoustu podskupin. Ale to se mi právě líbí, že Knotci nezatížili známku složitým latinským označením, ale spokojili se těmi krásnými a trochu legračními jmény. Vždyť si to schválně řekněte nahlas – modrásek, žluťásek… Dětství a letní louka, prázdniny pomalu končí a nad kývajícími se dlouhými stonky trav se vznášejí a třepotají křídly lehouncí motýli…