Tak vděčné téma, a přitom promarněná příležitost

Tak vděčné téma, a přitom promarněná příležitost

František Beneš

Název emise: Mláďata – štěňata (Český horský pes)
Den vydání: 8. září 2021
Hodnoty:
„B“ (=19 Kč ke dni vydání); kat. č. 1133 – hlava štěněte
„B“ (=19 Kč ke dni vydání); kat. č. 1134 – dvě štěňata
Rozměr známkového obrazu: 23 x 30 mm
Výtvarný návrh: Jitka Mašínová
Druh tisku: OF; Tisk: Hradištko, sro.
Tisková forma: 6x sešitek (2x 5 známek)
Náklad: 100.000 sešitků
FDC: nebyly vydány

Staré rčení říká, že není každý den neděle, což platí obecně, tedy i pro naši známkovou tvorbu. Co může být roztomilejšího než mláďata našich domácích zvířat! Vzpomeňme na úspěchy dávných televizních přestávek s hrajícími si koťaty (ty skvěle připomenuli Šimek se Sobotou ve scénce Nad dopisy diváků – rozhovor s doktorem Práskalem; pobavit se nad ní můžete na https://www.youtube.com/watch?v=0BSJa3TxY1E). Stejně vděčné jsou i obrázky štěňátek – ty má přece každý rád! A tak když bylo rozhodnuto, že nové výplatní známky s nominální hodnotu B ponesou vyobrazení štěněte Českého horského psa, čekal jsem, že na výsledek bude radost se podívat. Zvlášť když pro emisi byla vybrána zkušená výtvarnice Jitka Mašínová ze Dvora Králové/Labem, spjatá s tamní zoologickou zahradou, pro kterou navrhla mimo jiné i zdařilé vlastní známky.

Bohužel se ukázalo, že tomu tak není. Samotná kresba štěněte je hezká, i když mi připadá řídká (srovnej s ofsetovými kresbami na novém aršíku Milevsko), a hlavně chyběla pomocná ruka grafika (tím u zmíněných vlastních známek byl Pavel Šereda), takže výsledek je chudičký a vypadá až odbytě. Spravedlivě musím dodat, že tenhle smutný dojem vyvolává zejména pohled na rozevřený sešitek, když z něj známku sloupnete, působí poněkud lépe. Mluvím přitom o známce s jedním psem, ta s dvojicí je mi ještě nepochopitelnější – proč vyšly dvě?, zvlášť když pro dvojici štěňat je na známce příliš malý prostor (že méně je někdy více tady platí bezezbytku).

Nejvíc mě ale udivilo naprosté nevyužití vnitřní strany sešitku – ten prázdný bílý pruh vedle známek doslova volá po zaplnění. Chudičká je i přední strana, o zadní ani nemluvím – tady je legrační i stručný text, který zjevně neprošel redakční ani jazykovou úpravou. O nějaké hodnotnější typografii se taky nedá mluvit. Když k tomu přidáte nažloutlý tisk, nejen na štěňatech, ale hlavně pod nohama té dvojice, nezbývá než smutně pokrčit rameny a tiše doufat, že příště to bude lepší…