Věřím v Boha a své pistole

Věřím v Boha a své pistole

František Beneš

Název emise: Odbojová skupina Tři králové
Den vydání: 6. září 2017
Hodnota: 16 Kč; kat. č. 941 (ČP)
Výtvarný návrh: Karel Zeman
Rozměr známk. obrazu: 40 x 23 mm
Tisk: Poštovní tiskárna cenin, Praha
Druh tisku: OF; Tisková forma: 4x 50
Papír: fl-an-OF; Náklad: 500 tis.
Rytec FDC: Martin Srb
FDC: OTp; v barvě modré
Tisk: PTC Praha; Náklad FDC: 3.500


Tak prý znělo krédo Václava Morávka, důstojníka a českého vlastence, který padl 21. března 1942 v přestřelce s příslušníky gestapa v parčíku na pražském Prašném mostě. Jako student jsem o prázdninách na brigádě u pošty roznášel zásilky z Kafkovy ulice do ulice Obránců míru a vždycky si povšiml pomníčku stojícího uprostřed trojúhelníku zanedbaného trávníku, kolem nějž jsem procházel. V těch dobách nebylo snadné se o padlém, jehož jméno bylo na desce uvedeno, něco dozvědět. Morávek totiž patřil ke skupině Tři králové, jejíž další dva členy komunisté rozhodně neměli v oblibě. Josef Balabán jako československý legionář bojoval v Rusku proti bolševikům, za protektorátu pak postupně opustil spolupráci se sovětskými zpravodajci, kterou předtím inicioval. A Josef Mašín? To jméno kvůli slavnému protikomunistickému vystoupení jeho synů nebylo radno ani vyslovovat.

Všichni tři tihle důstojnici, štábní kapitán a dva podplukovníci, jaksi samozřejmě opustili dosavadní existenci (pokud se tedy o něčem takovém dá v souvislosti s protektorátem vůbec mluvit) a od počátku aktivně bojovali proti okupantům. A dělali to dobře, tak dobře, že se vyhnuli odhalení, když Němci zlikvidovali první vedení odbojové skupiny Obrana národa, k níž patřili. Vysílačkami Sparta I a II a Libuše předávali do Londýna zprávy od agenta A-54 a mnoho dalších cenných informací. Prováděli sabotáže, zakládali požáry, shromažďovali a ukrývali zbraně pro budoucí povstání. Pražské gestapo dlouho přiváděli k zuřivosti vtípky, třeba když Morávek převlečen za Němce navštívil oblíbenou hospodu gestapáka pověřeného jeho dopadením, nechal si od něj připálit cigaretu a pak o tom napsal jeho nadřízenému. Na velitelství gestapa pravidelně doručovali ilegální časopis V boj a pokusili se zničit jeho kotelnu v Petschkově paláci výbušninou maskovanou jako brikety. Počátkem roku 1941 dokonce provedli dva bombové atentáty v Berlíně, při jednom prý jen náhodou unikl smrti Heinrich Himmler.

V dubnu téhož roku je však štěstí opustilo. Zradou konfidenta byl v Praze dopaden Josef Balabán, když byl předtím v přestřelce zraněn. Vydržel mučení, své spolubojovníky neprozradil a 3. října, za prvního stanného práva, byl nacisty zavražděn. Mašín s Morávkem ve své činnosti pokračovali, opět zradou však byli prozrazeni a v květnu 1941 byl Mašín v přestřelce těžce postřelen a zatčen. Byl hrůzně mučen, gestapo mučilo i jeho ženu, ale nepromluvil. Zavražděn byl o rok později, za dalšího stanného práva. Jako poslední zbyl na svobodě Morávek, který v ilegalitě vydržel další rok, až do počátku jara 1942, kdy se hrdinně snažil osvobodit svého spolupracovníka zatčeného gestapem a zahynul v přestřelce. Dlouho přitom nebylo jasné, zda, raněný, neobrátil zbraň proti sobě, a až studium nově objevného pitevního protokolu potvrdilo, že byl zastřelen.

O osudu každého z těchto tří hrdinů by šlo napsat knihu, a taky jich několik vyšlo. V roce 1998 o nich Karel Kachyňa natočil sedmidílný seriál. Byli to muži, pro které slova čest, vlast a národ něco znamenala. Dnes by je možná někteří považovali za blázny, vždyť mohli protektorát přečkat někde v závětří, a jiní by je zase označili za teroristy, protože Čechy a Moravu přece oficiálně předal do ochrany Německé říše sám československý prezident Hácha…

Jak se jen ten svět změnil! Co by Tři králové říkali na dnešní dobu, kdy se do Evropy valí vlny nájezdníků? Neptám se, co by říkali na komunistický puč v roce 1948, protože tu dobu by samozřejmě nepřežili. Neměli však příležitost postavit se tomuto dalšímu zlu, zahynuli pár let před tím, zemřeli za naši věc, a byli vlastně mladí – 47, 46 a 37 let. Teď jsou tedy připomenuti na poštovní známce, v roce pětasedmdesátého výročí smrti posledního z nich.

Známka je důstojná, i když ne líbivá. Ale o to se Karel Zeman zjevně nesnažil, a je to tak nejspíš lepší. Prostě vzal fotografie, mírně je graficky upravil, doplnil jména a tři odznaky stejného vyznamenání – Československý válečný kříž 1939 (byl udělován Na památku boje za osvobození republiky Československé z nepřátelského obsazení, podmínkou bylo prokázání vynikajícího a úspěšného činu výkonného či velitelského, při němž byli vystaveni nebezpečí života nebo život obětovali.). Prosté a srozumitelné. V kresebné výzdobě FDC je v rytině symbolicky třikrát zobrazena armádní pistole vzor 24, která byla jednotnou pistolí naší armády až do zániku Československa. V razítku jsou jako symbol dva zkřížené meče a je v něm správně vepsáno jméno místa, kde Tři králové převážně bojovali s okupanty a kde položili své životy, tedy Praha. Čest jejich památce.