PDF verze -> Dvojité zoubkování z rotačky WIFAG – pravé, nebo padělek? (PDF, 531 kB)
František Beneš
Použití poštovních známek na jiných dokladech, než na poštovních zásilkách, zajímá sice jen omezený okruh sběratelů, ti mu ale obvykle věnují velkou pozornost a nelitují námahy, aby po nich pátrali, studovali je a se zjištěnými poznatky seznamovali kolegy i širokou sběratelskou obec.
Sem spadá i vyobrazená Poštovní průkazenka z roku 1916, opravňující svého držitele přejímat poštovní zásilky v zahraničí – a to nejen v Evropě, ale i některých značně exotických zemích. Protože jde o doklad s nímž se většina čtenářů hned tak asi nesetká, vyobrazujeme jej celý. To ostatně není složité, protože sestává ze zelených, jednostranně černě potištěných desek z pogumovaného plátna (rozměru 95 x 145 mm), v nichž je všit dvoulist z obdobného materiálu. Už z toho je vidět, že rakouská byrokracie – tedy alespoň ta poštovní – nebyla tak bezduchá, jak by se mohlo zdát z prvorepublikových filmových veseloher: tiskopis je to stručný a výstižný, použitý materiál svou trvanlivostí odpovídá cestovnímu účelu. Texty jsou předtištěny ve třech jazycích: německy, česky a francouzsky, údaje vyplněny česky a německy. Ze systematického hlediska jde o tiskopis, na první straně dole je uvedeno jeho označení: D. S. Nr. 716. Deutsch-bohm.-franz. (I/1915.), za nímž se nachází doslova mikropísmem: K. K. M. U. ST. DR. (ST.) (tato písmena jsou tak malá, až jsou některá témeř nečitelná).
Držitelem průzkazenky byl Miloš Prchlík, toho času jednoroční dobrovolník. Vystavil ji Lad. Jehlička, poštovní oficiál, poštovní úřad Praha 1. Na první straně jsou vylepeny tři doplatní známky v celkové hodnotě 50 haléřů, znehodnocené otiskem denního poštovního razítka Praha 1 / 29.12.16. Zajímavé je i služební razítko pošty Praha 1, otištěné přes fotografii držitele. Zda si průkazenku její držitel užil, nevíme – o jeho osudech se nám nepodařilo nic zjistit (trochu jsme zkusili pátrat na Googlu, ale bezvýsledně). Okolnosti jejího vystavení však napovídají, že souviselo s očekávaným odchodem na frontu.
Poslední údaj, který se nám z ní podařilo vyčíst, souvisí s jejím pořadovým číslem. Protože byla vystavena v samém závěru roku a má číslo 152, lze soudit, že nešlo o běžně používaný doklad. O to je pro nás ale samozřejmě zajímavější.
Na závěr poznámka: Pokud by průkazenka byla vystavena po 28. 10. 1917, platila by i po vzniku ČSR (platila po dobu jednoho roku). Okolnosti jejího používání po 28. říjnu 1918 jsou jistě zajímavým tématem pro bádání našich poštovních historiků.