František Beneš
Mundus vult decipi, ergo decipiatur – Svět chce být klamán, nechť tedy klamán je, říkali staří latiníci, a tahle moudrost se nevyhýbá ani našemu oboru. Vidíme to ve sbírkách a exponátech, kde se to na celém světě hemží soukromými výrobky vydávanými za „nouzové emise“ nutné k zajištění poštovního provozu, ve skutečnosti zhotovenými podnikavci za účelem namaštění kapsy a prodávanými samozřejmě s příslušnými legendami a pověstmi. Už od počátků filatelie v sedmdesátých letech předminulého století dodnes se je jejich tvůrci snažili a snaží vecpat do katalogů, což se jim mnohdy podařilo, a mnohé z nich v nich straší dodnes – ty československé nevyjímaje. Co se povedlo u známek, výrobci zopakovali i u celistvostí, jejichž velká hodina nastala s rozvojem důrazu na poštovně-historické hledisko v šedesátých letech minulého století, a tak byly ze starých zásob vytaženy nejrůznější výrobky z ochoty, vydávané nyní za skutečně přepravené zásilky, někdy v původním stavu, jindy „přizdobené“ dopsáním adresy, dolepením R- a/nebo Ex- nálepky, dotištěním razítka apod. Dobře to nyní ukazuje Hynek Trnka v seriálu o letecké poště, ale příklady bychom nalezli i u mnoha dalších druhů známek. Je přitom s podivem, jak málo pozornosti je věnováno dokladům, u jejichž vzniku je filatelistický vliv prakticky vyloučen – tedy těm, které nebyly určeny adresátům a zůstaly poště. Takových dokladů je řada, a já z nich teď chci upozornit na frankované formuláře, které vznikají vlastně dosud – a skoro nikdo se o ně nezajímá. Přitom jde leckdy o úžasné frankatury, které by na běžných celistvostech nutně budily podezření z filatelistického vlivu, tady však mají nepochybný ryze poštovně-provozní původ.
Continue reading Nenápadné vzácnosti