Ještě ke známkám „Litoměřické soukromé pošty“

PDF verze -> Ještě ke známkám „Litoměřické soukromé pošty“ (PDF, 1,09 MB)

František Beneš

V loňské červnové Filatelii se Milan Ptáček věnoval historii soukromé pošty E. A. Hofera, která měla působit počátkem poslední třetiny 19. století v Litoměřicích. Ukázali jsme si, jak ji v našem časopise koncem 70. let hodnotil A. Gazda (F 7 a 8/1979) a přinesli obrázky tří hodnot tzv. druhé emise, vydané v roce 1869. M. Ptáček svůj příspěvek zakončil konstatováním, že se ve sbírkách okresního muzea v Litoměřicích z „Hoferových známek“ nachází jen první série, zatímco z druhé jsou tu uloženy pouze fotografie tří hodnot.

Nyní nám bylo předloženo všech deset hodnot druhé emise, a to dokonce ve čtyřblocích (pouze nejvyšší, padesátikrejcarová, je ve dvou dvoupáskách). Jde zatím o nejrozsáhlejší soubor, který je nám znám, a proto jej vyobrazujeme. I když – jak ukázal A. Gazda – nejspíš nejde o součást historie poštovní, nepochybně patří do historie filatelistické, a jako takové jsou předmětem zájmu regionálních badatelů, ale i dalších sběratelů. Vyobrazené známky byly zhotoveny kamenotiskem, dvoubarevně (barevný obraz známky, černá nominální hodnota), na hladkém bílém papíru (nepatrně tónovaném dožluta), a jsou bez lepu.

O podobě tiskových desek zatím můžeme je spekulovat. Logické se zdá, že obrazy známek byly tištěny jednou deskou (v různých barvách), ovšem ověřit to může až srovnání většího počtu exemplářů. Na základě předložených čtyřbloků – z nichž některé byly zřejmě vystřiženy ze stejného místa v arších – však už teď můžeme konstatovat, že některá pole a dokonce celé čtyřbloky svými detaily kresby vzájemně odpovídají, a byly tedy vytištěny ze stejné desky. Její tvar a počet polí však dosud neznáme, stejně jako nevíme, zda jich přece jen nebylo použito více.

Pokud jde o (černé) nominální hodnoty, mohla být pro každou zhotovena deska samostatná, ale teoreticky mohly být desky nižších hodnot i upraveny na vyšší (přidáním další číslice, např. 1 – 12; čemuž však u vyobrazených čtyřbloků neodpovídají mezery mezi hodnotou a zkratkou měny), nebo – a to je pravděpodobnější – úpravou druhé číslice (např. 10 na 15), ani to však samozřejmě není jisté).

Jsme si přirozeně vědomi, že známky „Hoferovy litoměřické pošty“ leží na samém okraji filatelistického zájmu, přesto mohou – dnes, nebo v budoucnu – kvalitní reprodukce čtyřbloků její druhé emise někoho zajímat.