František Beneš
Název emise: Unikátní skalní útvary
Den vydání: 21. dubna 2021
Hodnota: 23 Kč; č. 1117 (ČP)
Rozměr známk. obrazu: 40 x 23 mm
Výtvarný návrh: Adolf Absolon
Druh tisku: OF; Papír: fl-an-OF
Tisk: Hradištko, sro.
Tisková forma: 2x PA 50
Náklad: 500 tis.
FDC: digitální tisk
Tisk: Hradištko, sro.; Náklad: 2.700
Jaro je v plném proudu, omezení související s pandemií se budou snad konečně rozvolňovat a my se můžeme zamýšlet, kam na výlety a případně i dovolenou. Do zahraničí je to nejisté, takže nám přijdou vhod turistické cíle u nás doma. Nakonec Česko je přece nejkrásnější země na světě, to vám řekne každý zdejší světoběžník, a tak místo moře můžeme vzít zavděk místem, kam jsme třeba kdysi dávno jako malí zavítali s rodiči a teď ho ukážeme svým dětem a vnoučatům. Naše nejznámější hory Krkonoše takových míst skýtají spoustu a jedno z nich teď připomíná nová známka.
Jde o Dívčí kameny, skalní útvar nacházející se u hranic s Polskem, slabou hodinku pomalé chůze od Špindlerovy boudy. Kdybyste se k nim chtěli vypravit, můžete to spojit s delší procházkou, kdy se k boudě necháte ze Špindlerova Mlýna dovézt autobusem (auta sem nesmějí) a pak se vydáte po Cestě česko-polského přátelství, která vás dovede nejen k Dívčím kamenům, ale i nedalekým Kamenům mužským, které jsou ještě o nějaký ten metr vyšší. Oba žulové útvary určitě nepřehlédnete, natolik se liší od okolních zarovnaných krkonošských povrchů. Kdybyste se chtěli blýsknout před ostatními turisty, můžete zkušeně zmínit, že se odborně nazývají tory a patří mezi nejznámější na české straně Krkonoš. Za námahu – ostatně nevelkou – spojenou s cestou k nim vás z obou odmění krásná vyhlídka do dalekého okolí.
Absolonovo střízlivé podání přírodního útvaru se mi líbí, ale sama známka moc ne – připadá mi neostrá a jaksi rozmlžená, což rozhodně neodpovídá blankytně modré obloze jen s několika obláčky v pozadí. Je vidět, že ofsetová tisková technika, byť s použitím ušlechtilého stochastického rastru, vyžaduje specifický přístup. Možná měly být více zvýrazněny linie ohraničující jednotlivé balvany, nejlépe formou rytecké rozkresby. Holt jsme zvyklí na ne tak vzdálenou dobu, kdy Absolonovy známky byly tištěny ocelotiskem (dokonce z plochy!), a ofset nám oprávněně připadá jako krok směrem dolů…
Stejná připomínka se vztahuje ke kresbě na obálce dne vydání, zobrazující šest hodin chůze vzdálený skalní útvar Pytlácké kameny v Jizerských horách. Opět žulové skalisko s nádherným výhledem, jehož vyobrazení by prospělo zvýraznění linií a možná i jiný rastr, je ovšem otázkou, zda by to digitální tisk zvládl.
Názvy obou vyobrazených skal mají společný smutný základ – u obou figuruje smrt. Podle pověsti jsou Dívčí kameny nazvány podle mladé pastýřky, která nedaleko nich zahynula, a ty druhé podle pytláka, který byl počátkem 19. století nedaleko zastřelen.
Jemné a hezky navržené razítko trpí stejným problémem, jako u Kočky divoké – příliš tvrdý plast způsobuje nedokonalost otisků, které jsou nejen neúplné, ale navíc vypadají i zbytečně šedě. Pochválit lze domicil, teď jen aby pošta nejen ve Špindlerově mlýně, ale i v dalších místech v okolí měla dostatek nových známek, jimiž by návštěvníci Krkonoš mohli vyplácet své pohlednice (i když pokud to budou chtít udělat, zbytečně přeplatí 4 koruny – z tohoto hlediska by logičtější nominále představovalo 19 Kč, protože 23 Kč odpovídá výplatnému za obyčejné psaní druhého váhového stupně /50 až 100 g/ přepravené ekonomicky; pro tuto sazbu mohl být zvolen méně turisticky atraktivní námět).