Není masopust jako Masopust

Není masopust jako Masopust

František Beneš

Název emise: Masopust
Den vydání: 20. ledna 2021
Hodnota: B (ke dni vydání 19 Kč); č. 1106 (ČP)
Rozměr známkového obrazu: 40 x 23 mm
Výtvarný návrh: Jiří Slíva
Druh tisku: OF
Papír: fl-an-OF; Tisk: Hradištko, sro.
Tiskové formy: zn. 2x 50, SL 6x (8 + /2 + 2/K)
Náklad: 500 tis. + 12 tis. SL
FDC: nebyla vydána


Během necelých tří týdnů u nás vycházejí dvě emise stejného názvu – Masopust. My se dnes podíváme na první, věnovanou lidové slavnosti, druhé, připomínající slavného fotbalistu, se budeme věnovat příště. Slavnost masopust u nás zná každý – a pokud nebydlí ve velkém městě, nejspíš byl zvyklý si ho taky patřičně užívat! Letos to ale bude nejspíš jiné, ty tři dny, počínaje masopustní nedělí 14. a konče masopustním úterým 16. února, se budou muset obejít bez tanečních zábav a plesů, i bez průvodů masek, o nichž tak hezky psala Němcová v Babičce: „Poslední den masopustu přišly ještě s velikým povykem maškary, v čele sám masopust; byl celý ověšen hrachovinou jako medvěd. V každém stavení utrhly s něho hospodyně kousek a schovaly. Ten kousek hrachoviny z masopustu dávaly husám do hnízd, když je nasazovaly, aby prý dobře seděly.“ Pokud se fašank, jak se mu taky říká, bude vůbec někde slavit, tak jenom potichu na dvorku, aby na účastníky ještě neudeřili policejní těžkooděnci… A bůhví, jestli hospodář sezve sousedy a přátele na zabíjačku a jestli se hospodyním bude chtít péct masopustní koblihy.

S ničím takovým ale nepočítá průvod maškar na nové známce. Jeho účastníci si s lockdownem hlavy nelámou, a až se patřičně poveselí, až obejdou všechny chalupy ve vsi, zatancujou před nimi a vyberou za to do košíků jitrnice a další pochoutky, až si zavdají po skelničce, potáhnou do hospody, kde to všechno snědí a zalijou pivem. Mají na to nárok, vždyť to jsou jen samí chlapi, co celý rok jenom pracovali (ženské a děti do maškarního průvodu nechodí, taky to Slíva na známce správně zachytil, jen se podívejte). Známka je pěkná a veselá, jak je ostatně u Slívy pravidlem. Škoda jen, že černé obrysové linky „ladovsky“ rámující postavy nejsou provedeny pérově, ale jsou rozostřeny rastrem. V Hradištku by je jistě taky dokázali vytisknout a výsledek by díky tomu byl ještě lepší!

Loni jsme masopust oslavili těsně před epidemií, letos připadl do doby největších omezení (je to tedy smůla, že k němu – po třiadvaceti letech! – vyšla známka). A tak, i když jsou masopustní průvody na Hlinecku ve východních Čechách zapsány v seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, místní a turisté se jimi bohužel nepotěší. Tak hlavně, aby to bylo příští rok lepší!