Rarita z ciziny, aneb nic se nemá odkládat

Rarita z ciziny, aneb nic se nemá odkládat

František Beneš

Těsně před uzávěrkou tohoto čísla se na našem trhu objevil nebývalý dopis skautské pošty – obálka vyplacená dvojicí známek 10 a 20 h s přítiskem Příjezd presidenta Masaryka, z toho hodnota 10 h je ve světle modré barvě. Dopis byl zakoupen v nedávné aukci v Německu, je k němu připojen fotoatest známého švýcarského znalce Mikulskiho a kupující za něj zaplatil opravdu vysokou cenu. I proto se neprodleně obrátil na znalce SČF, aby se ujistil, že dopis je skutečně pravý.

A dobře udělal – nebylo totiž třeba dlouhého zkoumání, abychom mohli konstatovat, že předložená celistvost je částečným padělkem ke škodě sběratelů. Částečným proto, že samy známky a jejich přítisky jsou pravé a hodnota 10 h má skutečně světle modrý odstín. Razítka, jimiž jsou známky znehodnoceny, však pravá a dobová bohužel nejsou, a řádkové razítko vlevo dole je dokonce fantaskní – přesněji půjde možná o dobové úřední razítko používané v podatelně některého úřadu, pro účely skautské pošty však jeho používání doloženo není. Dodatečně provedené jsou tedy i veškeré rukopisné poznámky (data) a podpisy. Samotná obálka a písmo psacího stroje rovněž nevypadají dobově.

Tento závěr je v rozporu se závěrem uvedeným ve fotoatestu Z. Mikulskiho a kupující dopis bude samozřejmě reklamovat. Protože není vyloučeno, že jeho původní majitel se ho pokusí nabídnout znovu, přinášíme vyobrazení tohoto částečného padělku, aby si na něj mohli dát naši čtenáři pozor. Může se totiž stát, že když se na trhu nenajde zájemce o dopis, budou z něj sejmuty známky a nabízeny jako upotřebené. Protože však víme, že ručně psaná data přesahující z razítek na plochu známek jsou provedena dodatečně, i tyto jinak pravé známky jsou v důsledku toho částečnými padělky.

Důvod, proč byly tyto vzácné známky použity k výrobě padělané celistvosti, byl zřejmě dvojí. Jednak neměly lep (což se ukázalo, když jsme nepřilepný roh jedné prohlédli zezadu) a jednak padělek dopisu vznikl zřejmě v době, kdy byly sbírány zejména razítkované známky (a to v rozsahu, kterému by dnes už asi nikdo nevěřil). Tomu se přizpůsobil i přístup znalců (u nás např. R. Gilbert a v popsaném případě i Z. Mikulski), kteří na celistvostech zkoumali především pravost samotných známek a ostatním jejich součástem se věnovali jen omezeně. Pro úplnost je přitom třeba říci, že Z. Mikulski byl jako znalec velmi odpovědný a uvedený fotoatest je mezi jeho vyjádřeními výjimkou.

Při zkoumání známek na dopisu jsme zjistili dosud nepublikované zajímavosti o jejich přítisku, na toto téma však připravíme samostatný článek.