Umění – tentokrát z oborů malba a sochařství
František Beneš
Tradiční emise Umělecká díla na známkách letos obsahuje čtyři hodnoty – a vlastně spíše šest, protože dvojice známek Pražský hrad v ročních obdobích rovněž představuje obrazy. Dvojici (resp. čtveřici) děl výtvarných nyní doplňuje jedno další, a dále jedno dílo sochařské.
Ota Janeček – překvapující
Název: Umělecká díla na známkách: Ota Janeček
Den vydání: 13. listopadu 2019
Hodnota: 45 Kč; kat. č. 1054 (ČP)
Grafická úprava a rytina: Miloš Ondráček
Rozměr známky: 50 x 40 mm
Tisk: Poštovní tiskárna cenin, Praha
Druh tisku: pětibarevný OTp + OF s použitím čtyř přímých barev
Tisková forma: PL 4
Náklad: 80.000 (= 20.000 PL)
FDC: OTp v barvě černé; náklad: 3.200; tisk PTC
Tak se jmenovala výstava jeho obrazů pořádaná v Praze před dvěma lety. Ale mohly by se tak jmenovat i další, pořádané letos ke stému výročí jeho narození. Jedna totiž představila jen málo známou součást Janečkovy tvorby, bronzové plastiky, drobné i překvapivě rozměrné, z nichž některé si veřejnost přes jejich stáří mohla prohlédnout vlastně poprvé. Pokud tedy bylo záměrem na známce představit Janečka-tvůrce prostřednictvím „netypického“ díla, možná se mohlo sáhnout po některé z těchto jeho prací. (Na okraj poznamenávám, že výstava soch se koná v zahradě restaurace Bastion v Praze 2 a navštívit ji můžete do konce března příštího roku.).
Janečkova díla se na známkách už objevila – šlo o dvě série vodních ptáků a portrét Bohuslava Martinů v šedesátých letech. Škoda, že toho nevytvořil víc, ze svého „porevolučního“ působení na oddělení známkové tvorby federálního ministerstva spojů jsem si však odnesl dojem, že vina nebyla na umělcově straně…
Z Janečkových obrazů a grafik jsou obecně nejvíce známy ty jemné a zasněné, květiny a ptáčci ze 70. a 80. let, či ženské akty nakreslené jakoby jednou čarou – tak kreslil Picasso býky. Všimli si toho i významní zahraniční výtvarní kritikové a Janečka na výstavě v Londýně v polovině osmdesátých let označili za jednoho z největších světových kreslířů dvacátého století.
Je proto dobře, že autor výtvarné podoby emise a její rytec Miloš Ondráček sáhl po jiné kapitole umělcovy tvorby a na známku zařadil obraz z druhé poloviny padesátých let ze sbírky Galerie moderního umění v Hradci Králové. Dobře je to hned dvakrát – jednak jde o méně známé Janečkovo tvůrčí údobí (alespoň co se běžné veřejnosti týče) a jednak to dokládá, že umělecké skvosty nemusejí pocházet jen z pražských institucí a vypravit se za nimi můžeme i do galerií v dalších místech naší vlasti.
Známka je mimořádná i tím, že je tištěna vlastně devítibarevně! Pětibarevným ocelotiskem z plochých desek a čtyřmi přímými barvami ofsetovými. Tohle na světě umí už jen pražská Poštovní tiskárna cenin, ovšem i nad ní se v tomto směru smráká. Jde totiž o tak pracnou, a tedy nutně i pomalou a drahou výrobní techniku, že dnešní Janečkova a Ondráčkova známka je možná poslední, pro niž mohla být použita.
Zmíněná „populární“ údobí Janečkovy tvorby jsou v rámci emise představena také – jednoduchá liniová kresba dívčí tváře tvoří výzdobu obálky dne vydání a typický něžně rozčepýřený ptáček je v jejím razítku (u něj mi trošku vadí, že ke 100. výročí narození umělce nebyla pro domicil zvolena pošta Pardubice 7, sídlící v Pardubičkách, Janečkově rodišti).
Ale jinak, suma sumárum – skvělá práce! Ostatně, co jiného od Mistrů Janečka a Ondráčka očekávat?
Poznámka redakce: K polygraficky mimořádné známce připravila Česká pošta zvláštní tisk – soutisk pěti ocelotiskových barev (bez barev ofsetových) na listu silnějšího papíru. Z hlediska katalogizace jde o SOR (soubor otisků rytin) s číslem 7. Soutisk je adjustován v deskách s logem České pošty a prodejna Známkové tvorby na Hlavní poště v Praze jej nabízí za 500 Kč.
Ladislav Šaloun – 150 (s mírným předstihem)
Název: Umělecká díla na známkách: Ladislav Šaloun
Den vydání: 27. listopadu 2019
Hodnota: 39 Kč; kat. č. 1055 (ČP)
Autor fotografií (pro známku i FDC): Oto Palán
Rozměr známky: 40 x 50 mm
Tisk: Poštovní tiskárna cenin, Praha
Druh tisku: plnobarevný OF
Tisková forma: 3x PL 4
Náklad: 80.000 (= 20.000 PL)
FDC: digitální tisk; náklad: 3.200; tisk PTC Praha
Když jsem přemýšlel, proč byla zrovna letos do emise Umění zařazena známka k poctě díla Ladislava Šalouna, nenapadl mě žádný „časový“ důvod, na letošní rok nepřipadá žádné významné výročí – jeho, ani související s jeho dílem. A tak jsem si řekl, že to budu brát (s mírným předstihem) k autorovu 150. výročí narození, které připadne na 1. srpna příštího roku.
Šaloun byl jako sochař velice všestranný, vedle monumentů se věnoval i drobným užitkovým plastikám, průmyslovému designu, a byl i grafikem a ilustrátorem knih. V osobním životě byl příznivcem spiritismu, což je mi cizí, ale sympatický je mi okruh jeho přátel, kteří s ním tento zájem sdíleli. Mucha, Váchal, Bílek, Konůpek, Reynek – všechna ta jména známe i ze známkové tvorby.
Obecně nejznámějším Šalounovým dílem je pomník Mistra Jana Husa na pražském Staroměstském náměstí. Ten je zobrazen na aršíku a FDC emise Česká státnost 2015 a více jsme o něm psali ve F11/2015.
Na nové známce je zobrazena Šalounova plastika Dotek osudu II, která je součástí sbírek Galerie středočeského kraje. Tedy opět dvakrát plus za výběr: Nemonumentální, spíše komorní dílo, a z mimopražské galerie. Stejně se jmenovala (ale bez pořadové číslovky) i autorova výstava v této galerii, pořádaná ke stému výročí vzniku Československa. Jde o plastiku z carrarského mramoru, vysokou něco přes metr, kterou galerie získala před dvaačtyřiceti lety. Pro známku byla použita její fotografie od Oty Palána.
Zobrazit plastiku na poštovní známce není jen tak – z minulosti bychom mohli uvést řadu případů (od nás i ze zahraničí), kdy se to zrovna moc nepovedlo. To ale neplatí pro novou známku, u ní se šťastně setkalo přiznání, že socha je reprodukována prostřednictvím fotografie (tedy že její zobrazení není nijak dále výtvarně upraveno) s ušlechtilým stochastickým rastrem a precizní prací Poštovní tiskárny cenin.
Pro kresebnou výzdobu obálky dne vydání bylo použito grafické dílo Šalounova přítele, už zmíněného Jana Konůpka, jehož práce jsou rovněž součástí sbírek GASK. Galerie je zmíněna i v razítku, v němž je jako domicil správně uvedeno Kutná Hora, kde galerie – v těsné blízkosti monumentálního chrámu sv. Barbory – sídlí.