Josef Liesler – fantaskní realista

Josef Liesler – fantaskní realista

František Beneš

Název emise: Josef Liesler
Den vydání: 17. června 2020
Hodnoty: B, E resp. Z (ke dni vydání 19, 39 resp. 45 Kč)
B – Jak se Vám líbím, když se šklebím – č. 1078
E – Variace na staromistrovské téma I – č. 1079
Z – Variace na staromistrovské téma II – č. 1080
Grafická úprava: Martin Srb
Rozměry známkových obrazů: 40 x 50 mm
Druh tisku: plnobarevný OF; Tisk: Hradištko, sro.
Tisková forma: 6x PL 4
Papír: fl-an-OF; Náklad: 33 tis. PL (aršíků)
FDC: digitální tisk
Tisk: Hradištko, sro.; Náklad FDC: 2.900 sérií

Slovy v titulku se označoval originální výtvarník a pilný a úspěšný tvůrce našich známek, jehož památce byla věnována emise Tradice české známkové tvorby před osmi lety. Tehdy jsem o ní do Filatelie napsal pár řádek: Josef Liesler (1912-2005) byl český malíř, grafik a ilustrátor, absolvent vysoké školy architektury a pozemního stavitelství, jehož profesorem byl Cyril Bouda, rovněž významný tvůrce na poli známkové tvorby. Liesler už na studiích projevoval velký výtvarný talent a kreslení považoval za základ umění. Měl proto rád grafiku a zejména litografii, kde mohl uplatnit souhru přesné linie a barvy. Už jako velmi mladého ho přijali do prestižního výtvarného spolku Mánes. Patřil také k nejstarším žijícím členům výtvarného sdružení Hollar. Ve svém dlouhém životě získal řadu ocenění, například první cenu Unesco za nejkrásnější známku světa, známou Hydrologickou dekádu 1975. Poštovních známek navrhl více než stovku a u všech lze jeho ruku poznat na první pohled. Za celoživotní dílo byl v roce 2003 oceněn medailí Za zásluhy. Velmi si také považoval členství ve veleslavné florentské Akademii a v královské belgické akademii umění. Svůj život popsal s laskavostí a humorem v knize Adie Jolie (2000), kterou všem zájemcům o jeho dílo vřele doporučuju – rozhodně stojí za přečtení!

I ve vysokém věku (dožil se 93 let) byl Josef Liesler výtvarně činný a neustále rozšiřoval své dílo. O jeho duševní svěžesti jsme se mohli přesvědčit i v redakci našeho časopisu, když nám ve svém malostranském ateliéru poskytl obsáhlý rozhovor, který jsme však už nestihli autorizovat… K tomu rozhovoru se váže osobní vzpomínka. Když jsem ho s panem Lieslerem telefonicky domlouval, vysvětlil mi, že mi bude muset přijít z pátého patra otevřít domovní dveře, protože zrovna nefunguje jejich dálkové ovládání. Nadiktoval mi proto číslo na pevnou linku do ateliéru, a když jsem si ho zapisoval a automaticky říkal ano, ano, Liesler mě hned důrazně napomenul: „Jaký ano, ano, opakujte ta čísla po mě, ať vím, že jste si to zapsal správně!“ To mě tak zaujalo a pobavilo, že to teď ve stejné situaci říkám taky, samozřejmě vždycky s odkazem, od koho tuhle poznámku mám.

Novou emisi autor její grafické úpravy Martin Srb pojal s úctou k tradici založené před více než půlstoletím Jiřím Švensgbírem, ale současně ji svébytně obohatil – na přepážkový list (pošta ho nazvala aršík) umístil sytý žlutý „podtisk“, kterým známky zarámoval. Jednoduché jako Kolumbovou vejce, a přitom účinné, k ofsetovému provedení se to velmi hodí.

I samo uspořádání PL je neobvyklé – obsahuje sice standardně čtyři známky, ale z toho dvě jsou stejné, takže série vytržená z listu má jen tři položky. Dobře jsou zvoleny nominální hodnoty, kdy „B“ nese právě ta dvojice, pro niž je použit obraz Jak se vám líbím, když se šklebím, upomínající na pověstnou Lieslerovu ironii a sebeironii (tomu by v cizině těžko rozuměli). Nominály „E“ a „Z“ pak nesou známky s obrazy z rozsáhlého cyklu Variace na staromistrovské téma, které budou adresátům nepochybně srozumitelnější. Dobrý dojem dokresluje i výběr sbírek, z nichž obrazy pocházejí – „B“ ze sbírky soukromé (soukromé sběratelství je v oboru výtvarného umění tradičně mimořádně významné) a „E“ se „Z“ jsou z Galerie hl. města Prahy, tedy instituce s rozsáhlými a velmi kvalitními fondy (Lieslerových děl tu mají více než tři čtvrti sta), s nimiž se můžete snadno seznámit na jejím webu v sekci Online sbírky.
Všechny tři obálky dne vydání mají v kresebné výzdobě detaily z obrazů z cyklu Variace na staromistrovské téma, a razítka vycházející z obrazu Jak se vám líbím, když se šklebím – což je třeba ocenit jako důvtipný detail. I když vytištěny digitálně, díky husté liniové rozkresbě a strukturovanému povrchu obálek vypadají kresby na nich jako provedené z rytiny.

Promyšlené jsou i domicily razítek: Kadaň – kousek odtud se Liesler narodil, jeho rodná víska Vidolice ale nemá poštu, protože v současné době sestává z pouhých šesti domů; Karlovy Vary – místo spojené s jeho mládím, tady vystudoval gymnázium a rád se sem vracel; a Praha – v níž prožil skoro celý dospělý život.

Je hezké, když člověk může s uspokojením konstatovat, že je něco povedené do všech detailů. Jak známo, právě v detailech je totiž dokonalost!