František Beneš
Název emise: Pražské Jezulátko
Den vydání: 30. listopadu 2021
Hodnota: E (ke dni vydání 39 Kč); č. 1147
Rozměr známkového obrazu: 23 x 30 mm
Výtvarný návrh: Zdeňka Kudrnová
Druh tisku: OF; Papír: fl-an-OF samolepicí
Tisk: Hradištko, sro.
Tisková forma: 1x 40; Náklad: 1,6 mil. ke dni vydání
FDC: nebyla vydána
Znají ji víc v cizině než u nás a navštěvují ji častěji zahraniční turisté než našinci. Přesvědčit se o tom můžete snadno sami, stačí ujít nemnoho kroků z Malostranského náměstí směrem na Smíchov a po pravé ruce uvidíte od ulice kousek odskočený kostel Panny Vítězné, v němž je soška – Pražské Jezulátko – vystavena. Zhotovena byla ve Španělsku před bezmála pěti sty lety a k nám se dostala počátkem 17. století. V roce 1628 ji chrámu věnovala Polyxena z Lobkovic, vdova po dvou mocných velmožích, Vilémovi z Rožmberka a Popelovi z Lobkovic. Ona sama byla dcerou významného šlechtice Vratislava z Pernštejna, její matka pocházela ze španělského vévodského rodu. Jezulátko Polyxeně darovala jako svatební dar, a už tehdy šlo o předmět uctívání. Pověst praví, že se jistému španělskému mnichovi zjevil Ježíš v dětské podobě, a on podle toho dal sošku zhotovit. Uvnitř je dřevěná a povrch má vytvarovaný z vosku. Je jí přičítána zázračná moc, a to dokonce tak velká, že Pražské Jezulátko znají i věřící v řadě cizích zemí a například na Filipínách a v Jižní Americe jsou ve stovkách kostelů uctívány jeho kopie. Přesvědčil jsem se o tom v katedrále v Buenos Aires, kam jsem zašel ze zvědavosti, protože tu dříve celebroval mše pozdější papež František.
Jezulátko je známý parádník, o jeho rozsáhlý šatník se starají sestry karmelitky, které jej převlékají podle jednotlivých údobí církevního roku. Soška má i tři korunky a řadu šperků. I to zřejmě přispělo k loupežnému přepadení před padesáti lety, při němž byla soška ukradena (a zanedlouho naštěstí nalezena).
Díky nominálu E mohou známku použít evropští turisté, tak teď hlavně, aby ji také měli kde koupit.