Havlíčkův Slovan

PDF verze -> Havlíčkův Slovan (PDF, 414kB)

František Beneš

Staré noviny a časopisy, opatřené novinovými známkami či kolky, jsou tradičně tak trochu na okraji zájmu filatelistů. Důvodem je asi nepraktický a neskladný formát, pro který Je lze jen těžko umístit na výstavní listy, u některých časopisů pak i jejich značná tloušťka. Mezi sběrateli jsou proto obecně oblíbenější novinové pásky malého formátu, obsahující vedle vylepené známky už většinou jen adresu předplatitele. Je to ale škoda. Při prolistování třeba sto a více let starých novin na nás totiž archaickou češtinou zavane idylická atmosféra dávno minulých dob, pousmějeme se nad žhavými problémy, tehdy hýbajícími světem – Jejich rozuzlení přece dávno známe z dějepisu – a závistivě si povzdechneme nad neuspěchaným tempem tehdejšího života. Pokračování textu Havlíčkův Slovan

Znovu vyplaťte!

PDF verze -> Znovu vyplaťte! (PDF, 385 kB)

František Beneš

Zajímavým dokladem bdělosti poštovních úředníku za první republiky je dopis firmy Josef Pexa a spol. z Prahy – V1nohrad, odeslaný do Budapešti. Na obálku vyplacenou známkou 2 Kč Malá dohoda 1937, Pof. č. 320, znehodnocenou vlnovkovým razítkem Praha 31 s rozlišovacím písmenem Se, s datem 25. 1. 1938 ve 22 hod. byl dolepen lístek papíru s rukopisnou poznámkou: 2,- Kč známka je již neplatná. Znovu vyplaťte!“, stvrzený otiskem razítka téže pošty, data a hodiny, avšak s rozlišovacím písmenem 10b. Nalepená známka Je podtržena modrou tužkou a v den podání dopisu už skutečně 5 dnů neplatila (její platnost skončila 20. 1. 1938). Pokračování textu Znovu vyplaťte!

Úpravy statní hranice

PDF verze -> Úpravy statní hranice (PDF, 380 kB)

František Beneš

V těchto dnech vstupuje v platnost ústavní zákon o úpravě státní hranice mezi Českou republikou a Slovenskem. Jeho předmětem je mimo jiné i vzájemná výměna částí území, v případě ČR např. osady U Sabotú, postoupené slovenské straně. Tomuto případu se tisk v posledních letech obsáhle věnoval a pro vleklost jednáni měli i filatelisté mnoho příležitostí výměnu území dokumentovat odeslanými celistvostmi z nejbližších poštovních úřadů obou států. Pokračování textu Úpravy statní hranice

Za málo peněz hodně muziky

PDF verze -> Za málo peněz hodně muziky (PDF, 734 kB)

František Beneš

Ozdobou sbírek předznámkových a klasických dopisů bývají celistvosti adresované panovníkům a významným osobnostem. Jejich cena je obvykle vysoká a jejich získání navíc nebývá pouhou otázkou peněz; hezké exempláře je třeba hledat a mnohdy i draze platit na velkých aukcích. Dopisy adresovanými hlavě státu však můžeme zajímavě zpestřit i sbírku celistvostí ČSR I i II, aniž bychom museli přinášet zvláštní finanční oběti. Na vyobrazených ukázkách je šest dopisních obálek neúřední korespondence, odeslaných postupně prvním třem našim prezidentům. První dopis je z 21. 12. 1931, odeslán byl z Brna a strojem adresován: Pan President republiky Československé Dr. T. G. Masaryk, Praha IV., Hrad; odesilatel není na obálce uveden. Doručen byl, podle otištěné datumky, hned následujícího dne a bylo mu přiděleno spisové číslo H/1187/31 – na to, že se jedná o dopis z úplného konce roku, jde o pořadové číslo nečekaně nízké. Pokračování textu Za málo peněz hodně muziky

Není trafika jako „trafika“

PDF verze -> Není trafika jako „trafika“ (PDF, 553 kB)

František Beneš

Když se dneska řekne, že někdo „dostal trafiku“, představíme si asi pěkné, teplé a hlavně výnosné místečko, přidělené ve státní správě za oddané služby mocným. Možností je řada – od členství ve správní či dozorčí radě velkého podniku se státní účastí až třeba po místo velvyslance, a nikoho asi nenapadne, že by dotyčný seděl za pultem skutečné prodejny tabáku a novin. A přece právě tady jsou kořeny zmíněného rčení. V rakouském mocnářství byl zaveden státní monopol na výrobu a obchod s tabákovými výrobky a jejich prodej v trafikách byl vlastně koncesovanou živností, kterou úřady povolovaly hlavně vojenským vysloužilcům – invalidům. Pokračování textu Není trafika jako „trafika“

Zajímavost čs. autopošty

PDF verze -> Zajímavost čs. autopošty (PDF, 411 kB)

František Beneš

Československé autopošty se těší čím dál většímu zájmu sběratelů. Zajímavou a poměrně málo známou kapitolou v historii autopošt je jejich působení na Podkarpatské Rusi. Vyobrazenou celistvost (obálku) podle razítka na zadní chlopni odeslal zkoušený zubní technik Jan Benetka Užhorod, Fencíkovo nám. 3, Pasáž a adresoval ji Janu Říhovi, řediteli školy, t. č. ve Žďáru ve Vysokých Tatrách. Pokračování textu Zajímavost čs. autopošty

Stopy po rovnání papíru u některých čs. známek

PDF verze -> Stopy po rovnání papíru u některých čs. známek (PDF, 2 040 kB)

František Beneš

Na radě československých emisí tištěných z plochých desek, zejména technikou jednobarevného či vícebarevného ocelot1sku a technikou knihtisku, se v ploše známek, přepážkových listů a aršíků vyskytují více či méně výrazné šikmé lomy, protlačené z lícní strany do strany lepové. Obvykle mají tvar mřížky, složené buď ze čtverců o velikosti strany cca 3 cm, nebo z nepravidelných obdélníků. Běžně se s nimi setkáváme u emisí ČSR II od roku 1946 (první emisí, u nichž se vyskytují, je aršík 1. výročí Květ• nového povstání 1946, Pol. č. A 435 • obr. 1) zhruba do konce 60. let; v tomto období se vesměs projevují jako více či méně výrazně protlačené šikmé čáry v papíru, tvořící šikmo postavenou mřížku. Od počátku 70. let se tato mřížka vyskytuje už spíše výjimečně, většinou málo zřetelně, a to zejména na okrajích PL a aršíků. Pokračování textu Stopy po rovnání papíru u některých čs. známek

Aršík Ludvík Svoboda 1975

PDF verze -> Aršík Ludvík Svoboda 1975 (PDF, 2 040 kB)

František Beneš

Když 25. listopadu 1975 vyšel aršík k 80. narozeninám armádního generála Ludvíka Svobody (obr. 1), vzbudil mezi filatelisty značnou pozornost. Jednak od vydání předchozího aršíku uplynulo dlouhých sedm let (byl to aršík k 50. výročí vzniku ČSR 1968), jednak vyšel ve dvou variantách perforace – zoubkovaný a nezoubkovaný, což bylo v historii československé známkové tvorby teprve podruhé (předtím to by aršík Praga 1955), jednak byl pro distribuci jeho nezoubkované verze v novinkové službě Svazu filatelistů zvolen nový způsob – aršík byl přidělován pouze po jednom exempláři na člena. Samo vydání aršíku bylo mezi filatelisty po léta obestřeno určitým oparem tajemnosti. Mezi zasvěcenci se vědělo, že původně byl aršík připravován v jiné podobě (s prezidentskou standartou v pozadí a s jiným názvem (80. narozeniny prezidenta republiky Ludvíka Svobody). Vzhledem ke známým okolnostem, v jejichž důsledku těžce nemocný prezident L. Svoboda začátkem roku 1975 nedobrovolně opustil svůj úřad, nebyl nakonec původně připravený a snad i vy1ištěný aršík vydán. Namísto toho jeho autor, rytec Ladislav Jirka, urychleně podobu aršíku přepracoval – část rytin s prezidentskou standartou a pohledem na Hradčany nahradil novými, s vyznačením cesty čs. vojenských jednotek z Buzuluku do Prahy, a v této podobě byl aršík vydán. Obr. 1: Aršík 80. narozeniny armádního generála Ludvika Svobody (Z Buzuluku do Prahy), vydaný v roce 1975 (zoubkovaný). Určitou zajímavosti je fakt, že v oznámení o vydání aršíku, uveřejněném ve Věstníku federálního ministerstva spojů /1/, není ani zmínky o tom, že aršík vychází v zoubkované i nezoubkované verzi; jako ilustrace je zde použita známka ze zoubkovaného aršíku. Ani jindy podrobně referující Filatelie ve dvou oznámeních /2, 31 tuto skutečnost neuvádí. Pokračování textu Aršík Ludvík Svoboda 1975

Novinový aršík Bratislava 1937 (I. -VI. typ)

PDF verze -> Novinový aršík Bratislava 1937 (I. -VI. typ) (PDF, 1 859 kB)

František Beneš

V článku Nejvzácnější aršík ČSR I / 1/, uveřejněném v minulém čísle Filatelie, jsme se zabývali Vll. typem Bratislavského novinového aršíku z roku 1937; dnes se budeme věnovat jeho zbývajícím šesti typům. Ve zmíněném článku jsme popsali přípravu výroby i vlastní tisk Bratislavského novinového aršíku, Pof. č. A N18 (v dalším textu budeme používat jen zkrácený výraz ‚aršík’). Uvedli jsme, že k jeho tisku bylo připraveno celkem 8 malých tiskových desek o 25 známkových polích, vzniklých rozřezáním dvou stokusových tiskových desek (Monografie /2/ používá výrazu ‚ galvan“) známky 10 h Novinové 1937, Pof. č. N18.
Pokračování textu Novinový aršík Bratislava 1937 (I. -VI. typ)

Nejvzácnější aršík ČSR I

PDF verze -> Nejvzácnější aršík ČSR I (PDF, 2 085 kB)

František Beneš

„Zrcadlo, řekni, kdo je v zemi zdejší ze všech lidí nejkrásnější?“, ptala se pohádková královna, až ji jednoho dne překvapila nečekaná odpověď. Zrcadlo totiž neodpovědělo „ze všech lidí v zemi zdejší, ty jsi paní nejkrásnější“, jak královna od dobře vychovaného zrcadla očekávala a jak byla po léta zvyklá, ale řeklo jen jediné slovo – „Sněhurka!“. Podobně bychom asi byli překvapeni i my filatelisté, kdybychom zrcadlu položili otázku „zrcadlo, řekni, který aršík v zemi zdejší je ze všech aršíků ten nejvzácnější?“ Odpověď by totiž nezněla „aršíky Kde domov můj?“, jak bychom čekali, ale zrcadlo by prostě a jasně řeklo – „Novinový aršík Bratislava 1937 – VII. typ!“. Bratislavský novinový aršík (obr. 1) je list bílého papíru s lepem formátu 149 x 164 mm, s 25 nezoubkovanými známkami 10 h Novinové 1937 a s nápisem „Tištěno na celostátní výstavě poštovních známek, Bratislava 1937″ v dolní části, vytištěnými knihtiskem červenohnědou bar-ou.
Pokračování textu Nejvzácnější aršík ČSR I