Články

PDF verze -> Za málo peněz hodně muziky (PDF, 734 kB)

František Beneš

Ozdobou sbírek předznámkových a klasických dopisů bývají celistvosti adresované panovníkům a významným osobnostem. Jejich cena je obvykle vysoká a jejich získání navíc nebývá pouhou otázkou peněz; hezké exempláře je třeba hledat a mnohdy i draze platit na velkých aukcích. Dopisy adresovanými hlavě státu však můžeme zajímavě zpestřit i sbírku celistvostí ČSR I i II, aniž bychom museli přinášet zvláštní finanční oběti. Na vyobrazených ukázkách je šest dopisních obálek neúřední korespondence, odeslaných postupně prvním třem našim prezidentům. První dopis je z 21. 12. 1931, odeslán byl z Brna a strojem adresován: Pan President republiky Československé Dr. T. G. Masaryk, Praha IV., Hrad; odesilatel není na obálce uveden. Doručen byl, podle otištěné datumky, hned následujícího dne a bylo mu přiděleno spisové číslo H/1187/31 – na to, že se jedná o dopis z úplného konce roku, jde o pořadové číslo nečekaně nízké. Continue reading Za málo peněz hodně muziky

PDF verze -> Není trafika jako „trafika“ (PDF, 553 kB)

František Beneš

Když se dneska řekne, že někdo „dostal trafiku“, představíme si asi pěkné, teplé a hlavně výnosné místečko, přidělené ve státní správě za oddané služby mocným. Možností je řada – od členství ve správní či dozorčí radě velkého podniku se státní účastí až třeba po místo velvyslance, a nikoho asi nenapadne, že by dotyčný seděl za pultem skutečné prodejny tabáku a novin. A přece právě tady jsou kořeny zmíněného rčení. V rakouském mocnářství byl zaveden státní monopol na výrobu a obchod s tabákovými výrobky a jejich prodej v trafikách byl vlastně koncesovanou živností, kterou úřady povolovaly hlavně vojenským vysloužilcům – invalidům. Continue reading Není trafika jako „trafika“

PDF verze -> Zajímavost čs. autopošty (PDF, 411 kB)

František Beneš

Československé autopošty se těší čím dál většímu zájmu sběratelů. Zajímavou a poměrně málo známou kapitolou v historii autopošt je jejich působení na Podkarpatské Rusi. Vyobrazenou celistvost (obálku) podle razítka na zadní chlopni odeslal zkoušený zubní technik Jan Benetka Užhorod, Fencíkovo nám. 3, Pasáž a adresoval ji Janu Říhovi, řediteli školy, t. č. ve Žďáru ve Vysokých Tatrách. Continue reading Zajímavost čs. autopošty

PDF verze -> Stopy po rovnání papíru u některých čs. známek (PDF, 2 040 kB)

František Beneš

Na radě československých emisí tištěných z plochých desek, zejména technikou jednobarevného či vícebarevného ocelot1sku a technikou knihtisku, se v ploše známek, přepážkových listů a aršíků vyskytují více či méně výrazné šikmé lomy, protlačené z lícní strany do strany lepové. Obvykle mají tvar mřížky, složené buď ze čtverců o velikosti strany cca 3 cm, nebo z nepravidelných obdélníků. Běžně se s nimi setkáváme u emisí ČSR II od roku 1946 (první emisí, u nichž se vyskytují, je aršík 1. výročí Květ• nového povstání 1946, Pol. č. A 435 • obr. 1) zhruba do konce 60. let; v tomto období se vesměs projevují jako více či méně výrazně protlačené šikmé čáry v papíru, tvořící šikmo postavenou mřížku. Od počátku 70. let se tato mřížka vyskytuje už spíše výjimečně, většinou málo zřetelně, a to zejména na okrajích PL a aršíků. Continue reading Stopy po rovnání papíru u některých čs. známek

PDF verze -> Aršík Ludvík Svoboda 1975 (PDF, 2 040 kB)

František Beneš

Když 25. listopadu 1975 vyšel aršík k 80. narozeninám armádního generála Ludvíka Svobody (obr. 1), vzbudil mezi filatelisty značnou pozornost. Jednak od vydání předchozího aršíku uplynulo dlouhých sedm let (byl to aršík k 50. výročí vzniku ČSR 1968), jednak vyšel ve dvou variantách perforace – zoubkovaný a nezoubkovaný, což bylo v historii československé známkové tvorby teprve podruhé (předtím to by aršík Praga 1955), jednak byl pro distribuci jeho nezoubkované verze v novinkové službě Svazu filatelistů zvolen nový způsob – aršík byl přidělován pouze po jednom exempláři na člena. Samo vydání aršíku bylo mezi filatelisty po léta obestřeno určitým oparem tajemnosti. Mezi zasvěcenci se vědělo, že původně byl aršík připravován v jiné podobě (s prezidentskou standartou v pozadí a s jiným názvem (80. narozeniny prezidenta republiky Ludvíka Svobody). Vzhledem ke známým okolnostem, v jejichž důsledku těžce nemocný prezident L. Svoboda začátkem roku 1975 nedobrovolně opustil svůj úřad, nebyl nakonec původně připravený a snad i vy1ištěný aršík vydán. Namísto toho jeho autor, rytec Ladislav Jirka, urychleně podobu aršíku přepracoval – část rytin s prezidentskou standartou a pohledem na Hradčany nahradil novými, s vyznačením cesty čs. vojenských jednotek z Buzuluku do Prahy, a v této podobě byl aršík vydán. Obr. 1: Aršík 80. narozeniny armádního generála Ludvika Svobody (Z Buzuluku do Prahy), vydaný v roce 1975 (zoubkovaný). Určitou zajímavosti je fakt, že v oznámení o vydání aršíku, uveřejněném ve Věstníku federálního ministerstva spojů /1/, není ani zmínky o tom, že aršík vychází v zoubkované i nezoubkované verzi; jako ilustrace je zde použita známka ze zoubkovaného aršíku. Ani jindy podrobně referující Filatelie ve dvou oznámeních /2, 31 tuto skutečnost neuvádí. Continue reading Aršík Ludvík Svoboda 1975

PDF verze -> Novinový aršík Bratislava 1937 (I. -VI. typ) (PDF, 1 859 kB)

František Beneš

V článku Nejvzácnější aršík ČSR I / 1/, uveřejněném v minulém čísle Filatelie, jsme se zabývali Vll. typem Bratislavského novinového aršíku z roku 1937; dnes se budeme věnovat jeho zbývajícím šesti typům. Ve zmíněném článku jsme popsali přípravu výroby i vlastní tisk Bratislavského novinového aršíku, Pof. č. A N18 (v dalším textu budeme používat jen zkrácený výraz ‚aršík’). Uvedli jsme, že k jeho tisku bylo připraveno celkem 8 malých tiskových desek o 25 známkových polích, vzniklých rozřezáním dvou stokusových tiskových desek (Monografie /2/ používá výrazu ‚ galvan“) známky 10 h Novinové 1937, Pof. č. N18.
Continue reading Novinový aršík Bratislava 1937 (I. -VI. typ)

PDF verze -> Nejvzácnější aršík ČSR I (PDF, 2 085 kB)

František Beneš

„Zrcadlo, řekni, kdo je v zemi zdejší ze všech lidí nejkrásnější?“, ptala se pohádková královna, až ji jednoho dne překvapila nečekaná odpověď. Zrcadlo totiž neodpovědělo „ze všech lidí v zemi zdejší, ty jsi paní nejkrásnější“, jak královna od dobře vychovaného zrcadla očekávala a jak byla po léta zvyklá, ale řeklo jen jediné slovo – „Sněhurka!“. Podobně bychom asi byli překvapeni i my filatelisté, kdybychom zrcadlu položili otázku „zrcadlo, řekni, který aršík v zemi zdejší je ze všech aršíků ten nejvzácnější?“ Odpověď by totiž nezněla „aršíky Kde domov můj?“, jak bychom čekali, ale zrcadlo by prostě a jasně řeklo – „Novinový aršík Bratislava 1937 – VII. typ!“. Bratislavský novinový aršík (obr. 1) je list bílého papíru s lepem formátu 149 x 164 mm, s 25 nezoubkovanými známkami 10 h Novinové 1937 a s nápisem „Tištěno na celostátní výstavě poštovních známek, Bratislava 1937″ v dolní části, vytištěnými knihtiskem červenohnědou bar-ou.
Continue reading Nejvzácnější aršík ČSR I

PDF verze -> Sdružené zoubkování známé – neznámé (PDF, 1 304 kB)

František Beneš

7. března 1925, v den 75. narozenin prezidenta T.G. Masaryka, byla vydána emise sedmi výplatních známek s jeho portrétem. První Část emise, sestávající ze tří hodnot: 40 h oranžová, 50 h zelená a 60 h fialová, v katalogu POPIS č. 187 – 189, byla vytištěna v České grafické unii v Praze rastrovým hlubotiskem a mezi sběrateli je tradičně označována firemním názvem této tiskové techniky – neotypie. K tisku byl použit hlazený bílý nebo nažloutlý papír, výjimečně u hodnot 40 h a 60 h papír sklovitý, filatelisty nazývaný pergamenový. Papír má svislou průsvitku lipové listy v polohách 1 – 4, zcela výjimečné pak u hodnot 40 h a 60 h průsvitku vodorovnou. Zoubkování známek je buď hřebenové 13%: 13%, nebo řádkové 13%. Přestože rastrový hlubotisk je oproti např. ocelotisku technikou značně pomalou a drahou, celkový náklad všech tří hodnot během téměř dvou let jejich tisku dosáhl úctyhodného čísla bezmála 300 milionů kusů.

Continue reading Sdružené zoubkování známé – neznámé

PDF verze -> Smuteční přítisk k úmrtí TGM (PDF, 386 kB)

František Beneš

Československá pošta za 1. republiky, poučena kritikou soukromých přetisku z roku 1918 (zejména přetisk Beckův, Fontánův, Lebedův a další), nepřipouštěla žádné neúřední přetisky a přítisky na svých známkách. Své názory a zprávy odesilatelé mohli vyjádřit na nejrůznějších nálepkách, zálepkách, přetiscích na obálkách, kašetech, mohli si objednat propagační razítko, plocha známek však byla tabu. Přesto se vyskytly výjimky, kdy se soukromé osoby nebo spolky snažily v poštovním provozu uplatnit známky se svými neúředními přítisky – nejznámější jsou tzv. příbramské pří-tisky k volbě prezidenta republiky z roku 1935; pošta však proti takovým iniciativám vždy pohotově zasáhla. Uhlídat všechno ale nestačila, a tak např. pošta Praha 36 dne 30.
Continue reading Smuteční přítisk k úmrtí TGM

PDF verze -> Tiskové zkoušky přetisku 6. X. 1938 (PDF, 1 215 kB)

František Beneš

Poslední emisí vydanou před zánikem pomnichovské Česko-Slovenské republiky byla příležitostná známka 300 h/10 Kč Slovenský sněm 1939, Pol. č. 350. (Čtyři známky, uváděné v katalozích s pozdějšími čísly – 3 Kč Sněm Karpatské Ukrajiny, Pot. č. 351, 60 h M. R. Stelánik modrá, Pol. č. 0351, 1 K T. G. Masaryk Česko-Slovensko, Pot. č. 352 a 30 h letecká, Pot č, L15 – vyšly už vlastně v období po zániku ČSR, a datem svého vydání se tedy řadí spíše mezi známky protektorátní, slovenské, resp. karpatsko-ukrajinské.} Přesto, že se jedná o nejmladší známku ČSR I, je kolem její přípravy a vydání stále mnoho nejasného. Ve 3. dílu Monografie čs. známek /1/ se na str. 312 uvádí: „V tehdejších značně složitých vnitropolitických poměrech po mnichovském diktátu vydali před-stavitelé poštovní správy na Slovensku k příležitosti otevření slovenského sněmu dne   18. ledna 1939 zvláštní známku. Continue reading Tiskové zkoušky přetisku 6. X. 1938