Články

5 a 10 h Hradčany I. – použití druhý den po vydání

František Beneš

První čs. poštovní známky vyšly 18. prosince 1918. Byly čtyři – dvě výplatní a dvě novinové. Mezi sběrateli jsou velmi populární celistvosti jimi vyplacené v den vydání, samozřejmě hovoříme o výplatních, konkrétně o hodnotách 5 a 10 h Hradčany první kresby. Trochu v jejich stínu jsou celistvosti ze dne následujícího, ze čtvrtka 19. prosince.
Pokračování textu 5 a 10 h Hradčany I. – použití druhý den po vydání

Nejjižnější poštovní schránka světa (2)

František Beneš

Při našem putování za poštovní schránkou na jižním pólu jsme se v únorovém čísle zastavili v Madridu, prohlédli si schránky na jeho Hlavním náměstí, nakoukli do výloh „filatelistické uličky“ Calle Felipe III. a rozloučili se na tamním letišti (mimochodem, obřím, jeho odletová hala má na tisíc odbavovacích přepážek!), s vytčeným cílem – Santiago de Chile a Punta Arena.
Pokračování textu Nejjižnější poštovní schránka světa (2)

Pošta československá 1919 – objev, nebo omyl?

František Beneš

V říjnovém čísle Filatelie byl otištěn článek znalce ing. Pavla Pittermanna Pošta československá 1919 – chvála, nebo hana?, v němž autor popisuje okolnosti provázející vznik této přetiskové emise a hlavně představuje dvojici dopisních obálek, na nichž jsou nalepeny mimo jiné rakouské výplatní známky 4 K a 10 K Znam na žilkovaném papíru s přetiskem PČ 1919, dosud povařované za padělky, u nichž přichází s hypotézou, že by mohlo jít o přetisky provedené „z individuálně sestaveného štočku, a to ze zásoby liter připravovaných v tiskárně Hasse pro výrobu vlastních tiskových forem“.

Nejjižnější poštovní schránka světa (1)

František Beneš

Přesně před dvěma lety jsem ve Filatelii (č. 2/2014) referoval o nejsevernější poštovní schránce světa. Jsou dokonce dvě, pro posádku a pro pasažéry, a nacházejí se na ruském atomovém ledoborci 50 let vítězství, s nímž jsme se plavili na severní pól. Dnes se podíváme na opačné místo zeměkoule, na pól jižní, kde se rovněž nachází poštovní schránka.
Pokračování textu Nejjižnější poštovní schránka světa (1)

K dopisnici s nejvzácnějším přítiskem Poštovního muzea
(1 804KB)

František Beneš

Před třemi lety jsem se v článku K dopisnici s prvním přítiskem Poštovního muzea (F9/2012) věnoval populární CDV2 PM1 vydané v roce 1993 k výstavě malíře a grafika Tomáše Vosolsobě. Ukázal jsem, že přítisk i samotnou dopisnici lze sbírat specializovaně, protože existují varianty známky i varianty přítisků – a to na přední i zadní straně. Jejich vzájemné kombinace skýtají široké možnosti pro specializované a studijní sběratele. Dnes se podíváme na další dopisnici s přítiskem Poštovního muzea, k výstavě grafika W. Loosliho v roce 1995, a to z odlišného úhlu – z hlediska jejího poštovního použití.
Pokračování textu K dopisnici s nejvzácnějším přítiskem Poštovního muzea

„Padělek“ nedotisku barvy u známky 2,50 Kč Kokarda 2007 (1 804KB)

František Beneš

Před bezmála pěti lety, ve F 5/2011, jsem popsal padělek nedotisku barvy u známky 10 Kč Růže 2008 (Pof. 543). Nyní se k této emisi, vydávané řadu let na pokračování, vracím v souvislosti s hodnotou o šest týdnů starší – 2,50 Kč Kokarda 2007, Pof. 537. I u ní mi byl předložen exemplář s chybějící červenou hlubotiskovou barvou, opět s celkem věrohodně znějící historií jejího původu.

Známku mi předložil zkušený sběratel ČR, který měl jisté pochybnosti o její pravosti (a to přesto, že ji získal od spřátelené poštovní úřednice, kterou odlišně vypadající exemplář zaujal při inventování nespotřebovaných zbytků už nepotřebných výplatních hodnot na jedné moravské poště). Všimnul si totiž mírně odlišného odstínu zelené barvy, což bylo u dříve popsané hodnoty 10 Kč Růže průvodním znakem padělku.
Pokračování textu „Padělek“ nedotisku barvy u známky 2,50 Kč Kokarda 2007