Články

Protektorátní dopisnice Spěšná zpráva / Jsem na živu

František Beneš

K málo zmiňovaným tragédiím druhé světové války patří civilní oběti spojeneckého bombardování na území protektorátu a zabraného pohraničí. Nálety na vojenské a strategické cíle započaly už roku 1943 (cílem byla Plzeňská Škodovka, zasaženy však byly Dobřany), ve větší míře probíhaly v roce 1944 a k poslednímu „západnímu“ došlo jen dva týdny před německou kapitulací (Praha), „východní“ (sovětské) probíhaly i v den kapitulace a dokonce i v den následující (Mladá Boleslav). Vlivem okolností a omylů došlo v řadě případů i k zasažení cílů civilních, při nichž zahynuly tisíce československých občanů (vycházíme-li z všeobecně přijímaného stanoviska, že právní kontinuita ČSR nebyla přerušena; přesný počet obětí nebyl zjištěn, uváděna jsou čísla od 6.400 do 7.500).
To samozřejmě ve „zbrojnici a zásobárně Říše“ mezi obyvatelstvem vyvolávalo znepokojení a obavy o osudy blízkých. Protektorátní pošta proto po vzoru pošty německé zavedla zvláštní dopisnice (červenou pro civilní obyvatelstvo a zelenou pro styk s příslušníky ozbrojených složek), kterými bylo možné podávat stručné zprávy o osudu přeživších tyto nálety (a případně i vojenské operace). Dopisnice byly vydávány a přepravovány bezplatně, a to co nejrychleji – pokud to dovolovaly okolnosti, byl jejich obsah adresátům dokonce tlumočen telefonicky.
Continue reading Protektorátní dopisnice Spěšná zpráva / Jsem na živu

„Nouzové“ použití leteckých známek I. emise

František Beneš

V minulém čísle jsme v seriálu H. Trnky o leteckých celistvostech první republiky přinesli vyobrazení dvou ústřižků průvodek vyplacených známkou 14 Kč prvního provizorního leteckého vydání. Oba pocházejí z pošty Horní Jindřichov (tehdy s názvem Horní Hennersdof), obce v těsném sousedství Rumburka, jehož je nyní součástí. V letech 1920/21 tu žilo asi 2.600 obyvatel, tedy dvojnásobek současného počtu – na rozdíl ode dneška však před bezmála sto lety šlo především o Němce. Průmyslová i dílenská výroba způsobovaly, že odtud byly odesílány balíkové zásilky s vysokým výplatným (roli jistě hrálo i bezprostřední sousedství s Německem). Zdejší pošta zápasila s nedostatkem známek vyšších hodnot, což naznačuje ústřižek průvodky z 15. 10. 1920, na níž je vyznačeno, že výplatné 15 Kč bylo uhrazeno hotově (obrázek je ze sbírky znalce J. Chudoby).
Continue reading „Nouzové“ použití leteckých známek I. emise

Modrý Mauritius – bez fronty

František Beneš

Už se stalo vlastně tradicí, že na výstavách PRAGA se největšímu zájmu návštěvníků těší nejslavnější světové rarity, tedy první známky ostrova Mauritius s nápisem Post Office. Na jejich zhlédnutí jsou ochotni vystát dlouhé fronty, jak jsme mohli vidět před deseti lety i na výstavě letošní.
Continue reading Modrý Mauritius – bez fronty

Japonci mají naše známky rádi

František Beneš

Že mají v Japonsku naše známky úspěch, jsem se přesvědčil při každé návštěvě téhle vzdálené ostrovní země, a také jsem o tom už několikrát psal ve Filatelii. Asi poprvé, když jsem tlumočil vzpomínky Zdeňka Prokopa, našeho služebně nejstaršího filatelistického obchodníka (F9/1999), díky němuž v Japonsku vyšla řada příležitostných tisků s rytinami Josefa Herčíka. A potom, když jsem popisoval dvě nádherná muzea v Tokiu – poštovní a filatelistické (F2 a 3/2017). Nejde přitom jen o známky nejnovější, v Japonsku žijí i sběratelé našich známek z údobí první republiky, a dokonce jsou mezi nimi i zdatní hradčanáři, z nichž Kenichi Takaku svůj exponát vystavil na PRAGA 2018, kde za něj získal zlatou medaili.
Continue reading Japonci mají naše známky rádi

Uherské 1 a 2 K František Josef I. s přetiskem PČ 1919 existují!

František Beneš

V lednové Filatelii v roce 2014 jsem se zabýval otázkou, zda skutečně existují uherské známky 1 a 2 K František Josef I. s přetiskem Pošta československá 1919. Odborná literatura je popisuje už bezmála sto let, ale já se s nimi (mluvím o roce 2014) přes tři desítky let trvající znaleckou praxi dosud nesetkal. Podnětem k napsání článku mi byla dvojice těchto známek, předložená ke znaleckému zkoumání, vybavená dvojicí novodobých atestů pravosti a opatřená řadou otisků znaleckých značek. Při podrobné prohlídce se však bohužel ukázalo, že obě známky mají nepochybně padělaný přetisk. O celé věci jsem napsal článek, který ve zmenšené podobě přetiskujeme na protější straně.
Continue reading Uherské 1 a 2 K František Josef I. s přetiskem PČ 1919 existují!

První čs. aršíky – aneb stále je co objevovat

František Beneš

Oproti všeobecnému mínění prvními československými aršíky nejsou ty z vydání Kde domov můj? 1934, protože je pošta výslovně nazvala grafické listy (a tak je také např. katalog Michel dodnes uvádí). Skutečné aršíky vyšly až o tři roky později, k Celostátní výstavě poštovních známek Bratislava 1937, a byla to dvojčata: Ve stejný den, 24. října, v nákladu bezmála 850.000 kusů vyšel aršík příležitostný a v nákladu 212.000 kusů aršík novinový (ve skutečnosti však rovněž příležitostný, jen na něm byly použity novinové známky – k vyplácení novinových zásilek však byl použit jen v nepatrném počtu). Loni jsme si tedy připomněli, že od této události uplynulo rovných osmdesát let.
Continue reading První čs. aršíky – aneb stále je co objevovat