Archiv autora: František Beneš

Zoubkovaný zelený Terezínský aršík – rarita, nebo padělek?

V minulém čísle Filatelie jsme na obálce přinesli vyobrazení nejvzácnějšího (pokud jde o počet dochovaných kusů) aršíku z údobí protektorátu Čechy a Morava, o němž se uvádí, že byl připraven pro delegaci Červeného kříže, která měla navštívit ghetto. Na rozdíl od aršíků v hnědé či černé barvě byl zhotoven z odlišné části tiskové desky a není dosud objasněno, proč se dochoval jen v nepatrném počtu exemplářů. Vyobrazený aršík má navíc zoubkování, a vy jste měli zkusit zjistit, zda může jít o pravý exemplář, nebo jde o padělek.
Pokračování textu Zoubkovaný zelený Terezínský aršík – rarita, nebo padělek?

Nejjižnější poštovní schránka světa (3)

František Beneš

Na cestě k poštovní schránce na jižním pólu jsme se v předchozích částech článku zastavili v Madridu a Santiagu de Chile, odkud míříme do tři tisíce kilometrů vzdáleného nejjižnějšího chilského města Punta Arenas, jednoho z největších v celé Patagonii.

Pokračování textu Nejjižnější poštovní schránka světa (3)

Největší čs. rarita 50/50 – jak poznat její pravost

František Beneš

Únorové číslo Filatelie přineslo na obálce vyobrazení největší rarity v bezmála stoleté historii naší známkové tvorby, v podstatě jediné uznávané bez výhrad i mezinárodně, chybotisku 50/50 h Doplatit z roku 1927. Ze zvětšené reprodukce její přední i zadní strany měli čtenáři zkusit rozpoznat, zda jde o pravý přetisk, nebo jeho padělek.
Pokračování textu Největší čs. rarita 50/50 – jak poznat její pravost

5 a 10 h Hradčany I. – použití druhý den po vydání

František Beneš

První čs. poštovní známky vyšly 18. prosince 1918. Byly čtyři – dvě výplatní a dvě novinové. Mezi sběrateli jsou velmi populární celistvosti jimi vyplacené v den vydání, samozřejmě hovoříme o výplatních, konkrétně o hodnotách 5 a 10 h Hradčany první kresby. Trochu v jejich stínu jsou celistvosti ze dne následujícího, ze čtvrtka 19. prosince.
Pokračování textu 5 a 10 h Hradčany I. – použití druhý den po vydání

Nejjižnější poštovní schránka světa (2)

František Beneš

Při našem putování za poštovní schránkou na jižním pólu jsme se v únorovém čísle zastavili v Madridu, prohlédli si schránky na jeho Hlavním náměstí, nakoukli do výloh „filatelistické uličky“ Calle Felipe III. a rozloučili se na tamním letišti (mimochodem, obřím, jeho odletová hala má na tisíc odbavovacích přepážek!), s vytčeným cílem – Santiago de Chile a Punta Arena.
Pokračování textu Nejjižnější poštovní schránka světa (2)

Pošta československá 1919 – objev, nebo omyl?

František Beneš

V říjnovém čísle Filatelie byl otištěn článek znalce ing. Pavla Pittermanna Pošta československá 1919 – chvála, nebo hana?, v němž autor popisuje okolnosti provázející vznik této přetiskové emise a hlavně představuje dvojici dopisních obálek, na nichž jsou nalepeny mimo jiné rakouské výplatní známky 4 K a 10 K Znam na žilkovaném papíru s přetiskem PČ 1919, dosud povařované za padělky, u nichž přichází s hypotézou, že by mohlo jít o přetisky provedené „z individuálně sestaveného štočku, a to ze zásoby liter připravovaných v tiskárně Hasse pro výrobu vlastních tiskových forem“.