Archiv autora: František Beneš

Nuzota z lidí lotry činí

František Beneš

… a vlky z lesů žene hlad. Citátem z díla francouzského básníka Villona uvádíme dnešní povzdech nad tím, jak hodně se rozrůstá počet padělků, s nimiž se jako znalci setkáváme. Přičítáme to ekonomické situaci, v níž přebytek peněz v rukách části společnosti hledá bezpečné uplatnění, zatímco nedostatek peněz v rukách jiné části společnosti vede některé lidi směrem k šikmé ploše, v našem oboru k výrobě a prodeji padělků ke škodě sběratelů – a dokonce i ke škodě pošty!1) Není to problém jen u nás, ale i v zahraničí.
Ještě nedávno se zdálo, že útoky padělatelů a prodejců padělků na kapsy sběratelů u nás ochably. Ta doba je ale bohužel pryč. Nesolidní prodejci po vlně varování a kritiky (dokonce padla i trestní oznámení) sice na přechodnou dobu utlumili své aktivity, když ale viděli, že řada filatelistů dál lehkomyslně nakupuje pochybné položky, otrnulo jim a svou neblahou činnost opět rozvinuli. Zejména na internetových tržištích se to padělky a reparovanými známkami doslova hemží. Jejich prodejci se však poučili a mazaně formulují své nabídky tak, aby z případné reklamace či dokonce žaloby mohli snadno vyklouznout. Výjimkou nejsou popisy typu „Hezký kus ze staré sbírky, neověřený, kdyby byl pravý katalogová cena 50.000 Kč, nabízím od korunky“ (= tedy za vyvolávací cenu 1 Kč). A někde o kus dál, leckdy v části, kterou musíte zvlášť rozkliknout, je ta mazaná poznámka: „Nerozumím tomu, našel jsem na půdě, nabízím zcela bez záruky“. Kolik jen důvěřivých sběratelů na takové nabídky skočí a za bezcenný padělek – v naději, že jde o pravou raritu – utratí tisíce…
Continue reading Nuzota z lidí lotry činí

Novodobé padělky pamětních listů protektorátu

František Beneš

Tento měsíc je to 83 let, kdy k nám vtrhla německá okupační vojska a byl vyhlášen protektorát Čechy a Morava. Tak započalo zřejmě nejtemnější údobí našich dějin, v němž byla ohrožena nejen česká státnost, ale doslova i existence českého národa. Šest let trvání protektorátu můžeme v našem oboru doložit řadou předmětů sběratelského zájmu, mezi nimi i pamětními listy s otisky příležitostných razítek. Ty po válce stály dlouho na okraji zájmu sběratelů, už proto, že je komunistický režim považoval za propagaci nacismu. Situace se změnila po roce 1989, který přinesl změnu pohledu na dokumenty doby, vzrůst zájmu o ně, tím i vzrůst ceny – a ruku v ruce s tím i zájem padělatelů. Několik příkladů si dnes ukážeme.

S protektorátními pamětními listy jsem se jako znalec po mnoho let setkával jen zřídka, a pokud ano, šlo většinou o určení pravosti příležitostných razítek, především těch nejvzácnějších – Zlín 1941, Bolševismus 1945 a zelené denní Nymburk z roku 1940. Nyní mi ale byl předložen soubor pamětních listů s razítky poměrně běžnými, u nichž majitel vyjádřil pochybnost, zda nemůže jít o padělky. Vedlo ho k tomu zjištění, že vícebarevná razítka nemají jednotlivé barvy spasovány tak, jak je to obvyklé na nepochybně pravých celistvostech a výstřižcích.
Continue reading Novodobé padělky pamětních listů protektorátu

Konference ve Wannsee a známka pro ghetto Terezín

František Beneš

Letos uplynulo 80 let od konference konané v berlínském předměstí Wannsee, na níž byl nacistickými představiteli zpečetěn osud milionů evropských Židů. V té době už německý režim opustil plán, že Židy je třeba ožebračit a vyhnat z Německa a jím okupovaných území. Po útoku na SSSR namísto toho započalo jejich masové zabíjení a ve Wannsee byl 20. ledna 1942 během půldruhé hodiny dohodnut a definován cíl „konečného řešení židovské otázky“ – vyvraždit je.1)

Tato zločinná politika a praxe byla později nazvána holokaust nebo také šoa 2) a jejím důsledkem byly miliony mrtvých Židů a obrovské materiální škody. Méně viditelným, ale samozřejmě rovněž tragickým důsledkem byly zničené osudy i těch nemnoha přeživších, traumata provázející je po zbytek života, a mnohdy nejen je, ale i jejich rodiny a potomky, a to i desítky let po konci druhé světové války…
Continue reading Konference ve Wannsee a známka pro ghetto Terezín

Odpovědnost odborníků a znalců

František Beneš

Ty tam jsou doby, kdy známky sbíralo pár výstředníků, kteří si je měnili kus za kus a nikoho nenapadlo, že by jednou mohly mít nějakou cenu. To se ale brzy změnilo, a jakmile se do filatelie zapojily peníze, byli tu první padělatelé a podvodníci – a s nimi otázka, jak se jejich nekalému jednání bránit.

Continue reading Odpovědnost odborníků a znalců

Ocelotisk z ploché desky – rytý vs. Leptaný

František Beneš

V minulém čísle jsme přivítali novinku v naší známkové tvorbě, známku vytištěnou ocelotiskem z ploché desky, jejíž jednotlivá pole nebyla zhotovena moletováním, ale leptáním. V době uzávěrky lednového čísla jsme však vytištěnou známku k dispozici neměli (vyšla 20. 1.), takže teprve nyní můžeme srovnat její podobu s otiskem původní rytiny Miloše Ondráčka, která posloužila jako podklad pro leptání.

Continue reading Ocelotisk z ploché desky – rytý vs. Leptaný

Znalecká hlídka

František Beneš

V této rubrice se obvykle věnujeme závažnějším otázkám pravosti, zejména nově objeveným padělkům a zajímavým odchylkám na pravých známkách. Dnes se seznámíme s padělkem jen málo nebezpečným, který by ale i tak mohl zmátnout méně zkušené sběratele. Jde o známku tzv. Skautské pošty z roku 1918, hodnoty 20 h s přítiskem Příjezd presidenta Masaryka, která vzadu nese otisk znalecké značky Gilbert.
Tato značka je pravá a je provedena černou olejovou barvou pro kovová razítka, kterou R. Gilbert používal. Samotný přítisk je však nepochybně padělkem ke škodě sběratelů, a to poměrně nízké nebezpečnosti. Jak ale mohl tak zkušený znalec takový padělek ověřit? – divil se sběratel, který mi známku přeložil k prohlídce.
Continue reading Znalecká hlídka