Archiv autora: František Beneš

Odcizená razítka naší pošty na aukčním webu Aukro

František Beneš

Poštovní razítka jsou důležitou součástí poštovního provozu už více než tři století. Vyvinula se vlastně z pečetidel a stejně jako ona byla – a jsou – používána ke stvrzení určitých skutečností. Nejde přitom jen o potvrzení o uhrazení poštovného, dobu podání či doručení zásilky, ale i o řadu dalších úkonů pošty, a to ve styku s veřejností, i úkonů vnitřních. V dávných dobách si razítka nechávali zhotovovat jednotliví poštmistři, ale s postátněním poštovní správy se jejich podoba sjednotila a výroba je zajišťována centrálně. Jednotlivá razítka jsou pečlivě evidována, a to od okamžiku svého vzniku po likvidaci. Nemělo by se tedy stát, že se vyskytnou v soukromých rukách, přesto se to (ke škodě pošty i ke škodě filatelistů) bohužel děje. Jeden takový – neobvykle rozsáhlý – případ si teď ukážeme.

Moje první práce byla v poštovním provozu, jako student jsem si přivydělával na obvodní poště v Praze 6 jako doručovatel. Od té doby uplynulo už bezmála půl století, a já si z těch dávných dob pamatuju, jakému respektu se těšila poštovní razítka používaná na přepážkách, i ta používaná ve vnitřním styku pošty. Každé razítko bylo identifikovatelné, vedle názvu pošty neslo i rozlišovací znak – číslo nebo písmeno. Staří pošťáci dodnes vzpomínají, že konkrétní razítko bylo trvale přiděleno konkrétní přepážce a tady si jej předávali pracovníci proti podpisu, a to i opakovaně v průběhu jediného dne! Tato pečlivost měla svůj důvod, vždyť razítko bylo potvrzením například o odeslání peněz poštovní poukázkou nebo o vložení částky na cestovní vkladní knížku, a jeho zneužití by mohlo vést k těžko odhalitelným ztrátám pošty. Dnes, kdy je taková agenda vedena na počítačích, už nebezpečí tohoto druhu tolik nehrozí, jsou ale jiná rizika – stačí si uvědomit, že pošty vykonávají řadu úkonů například v rámci služby Czech Point (a dalších příkladů možného zneužití razítka bychom mohli uvést dlouhou řadu, ale nechceme přece inspirovat případné nepoctivce). Aby se předešlo padělání denních poštovních razítek, nechává je pošta tradičně zhotovovat ručním rytím do kovu, tedy mnohem pracnějším a dražším způsobem, než kdyby byla používána razítka plastová (ta jsou používána na FDC, kde ale na rozdíl od razítek denních nebezpečí zneužití nehrozí).

V praxi to vypadá tak, že požadavek na nové razítko je předán na příslušné místo v systému řízení pošty, které je objedná u firmy nebo osoby (rytce) zajišťující jejich výrobu. Po zhotovení razítka jej příslušné centrální pracoviště zaeviduje a další evidenční poznámku připojí po jeho přidělení konkrétní poště. Názvy tohoto centrálního pracovitě pošty se v průběhu doby měnily, v dávných dobách to byla Poštovní hospodářská ústředna, později Technická ústředna spojů, po oddělení SPT Telecom šlo o závod Dodavatelské a obchodní služby a nyní je jím pobočka Centrální sklad Praha na Ortenově náměstí v Praze-Holešovicích. Představu o podobě této evidence si můžeme udělat na základě kartotéky nyní uložené v Poštovním muzeu, do níž byla v údobí první republiky otiskována razítka přidělovaná jednotlivým poštám a z nich opět odvedená, v obou případech s uvedením data.

Razítka vyřazená z poštovního provozu (tedy například ze zrušených nebo přejmenovaných pošt, neopravitelně poškozená apod.) jsou v Centrálním skladu uložena a po určité době (zhruba pěti let) hromadně protokolárně předána k likvidaci, což je pak vyznačeno v evidenčním listu. Likvidace probíhá podobně jako likvidace makulatury známek, tedy komisionálně, za dohledu pověřených pracovníků pošty. Likvidace vyřazených kovových razítek se dříve prováděla ve slévárně, protože však jde o kalenou ocel, v poslední době se nedaří zajistit vhodnou slévárnu a razítka jsou mechanicky drcena. Tím jejich existence končí a rozhodně by se nemělo stát, že se poté objeví na trhu.

Nemělo – ale děje se to. Na takové případy jsem už vícekrát upozorňoval, například v článku Ověřování pravosti celistvostí a razítkovaných známek ve F7/17. Komise znalců SČF se touto problematikou dlouhodobě zabývá a někteří její členové se snaží takové veřejné nabídky zjišťovat a evidovat. Jde obvykle o ojedinělé exempláře z údobí první republiky nebo těsně po II. světové válce, u nichž lze předpokládat, že byly odcizeny z pošt nebo se ztratily v průběhu sudetské krize nebo na konci války. V minulosti se na trhu objevila i razítka odcizená ze skladu v budově VAKUSu v Holečkově ulici v Praze 5, i tady ale šlo většinou o jednotlivé kusy, i když lze odhadovat, že v souhrnu jich byl odcizen velký počet.

Nejnovější případ je ale jiného druhu, doslova šokující. Na aukčním webu Aukro.cz se totiž minulý měsíc objevila nabídka šestnácti(!) denních razítek našich pošt, a to z různých údobí, od desítky let starých po moderní, s uvedeným PSČ. Vyvolávací ceny byly stanoveny na 100 Kč za kus, dosažené se pohybovaly většinou kolem tisícikoruny.

Průzkumem archivu Aukro na internetu bylo zjištěno, že stejný prodejce v srpnu prodal 29 dalších denních poštovních razítek a řadu pečetidel pošty. Nabízel je jednotně za 150 Kč za kus, většina byla vydražena za 150 až 200 Kč, některá ale i přes 2.000 Kč za kus.

Hlavní šokující zjištění však mělo teprve přijít. Když se nám podařilo zjistit telefon na prodejce (proti minulosti je to mnohem složitější, Aukro totiž zveřejnění kontaktu neumožňuje, aby předešlo navazování přímých obchodních vztahů mezi prodávajícími a kupujícími – a tím nepřišlo o provizi), otevřeně nám do telefonu sdělil, že razítek má na prodej mnohem více a v případě většího odběru ochotně poskytne výraznou slevu… Jako důkaz a pro představu nám dokonce mailem poslal jejich fotografie. Celkem jde o zhruba 240(!) razítek, jsou tu ale i jejich jednotlivé části. Jde o mimořádně závažnou skutečnost, proto tato vyobrazení, zaslaná nám prodejcem, otiskujeme na následujících stranách.

K původu razítek nám prodejce sedělil, že je koupil před lety na bleším trhu a očividně byl přesvědčen, že i když nebyly původně získány legálně, s odstupem doby je celá věc právně v pořádku, promlčená, on je tedy jejich majitelem a může je dále nabídnout k prodeji. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Jak jsem podrobně popsal v 8. pokračování studie Některé etické a právní otázky v našem oboru (F9/15), i kdyby z trestněprávního hlediska byla krádež nebo zpronevěra razítek (legálně získány být nemohly) promlčena, je tu hledisko majetkoprávní. Nastolení stavu vydržení předpokládá, že držitel razítek je po celou dobu v dobré víře, že je nabyl poctivě od pravého majitele. Vzhledem k tomu, že razítka pošta samozřejmě neprodává ani nerozdává a nelze je tedy legálně nabýt, nemohl být v dobré víře a není tedy jejich majitelem, ale je jejich pouhým držitelem. Jako takový je samozřejmě povinen je vydat pravému majiteli, tedy České poště, pokud se o ně přihlásí. Stejné je to s osobami, které od prodejce nějaká razítka koupily, i ony nejsou jejich majiteli, ale držiteli, a i ony jsou povinny je bez prodlení vydat poště, pokud o to požádá. Vydání probíhá bez náhrady, tedy bez kompenzace kupní ceny, tu musí vymáhat od toho, kdo jim kradená razítka prodal.
Dnes popsaný případ je ojedinělý tím, že se Komisi znalců SČF podařilo zjistit a zdokumentovat tento neuvěřitelně rozsáhlý soubor razítek před rozprodáním většiny z nich, a ne dodatečně, jak tomu bylo v řadě případů v minulosti. Teď je na příslušném úseku České pošty, aby tato dosud nerozprodaná (ale i už rozprodaná – údaje o kupujících bude mít Aukro k dispozici) razítka pošta získala zpět, aby bylo zjištěno, jak k jejich odcizení/odcizování mohlo dojít, kdo nese odpovědnost, že se tak stalo/dělo, a samozřejmě zajistit, aby se už nic takového nemohlo opakovat.

Důležitá je i skutečnost, že se nám podařilo zajistit vyobrazení řady z těchto razítek, která nyní přinášíme. Nevíme totiž, kde se od okamžiku odcizení do současnosti nacházela a zda v té době nebyla použita k výrobě padělků ke škodě sběratelů. Stejné riziko samozřejmě hrozí i ke škodě pošty…

Po uzávěrce:

Po zařazení článku do tohoto čísla Filatelie jsme z České pošty obdrželi dobrou zprávu. Poté, co jsme příslušný bezpečnostní útvar ČP i uvedeného prodejce razítek upozornili na zmíněné právní skutečnosti, rozhodl se prodejce všechna razítka, která měl dosud k dispozici, dobrovolně a bezúplatně předat České poště. K tomu pak vzápětí skutečně došlo a z České pošty nám potvrdili, že její pracovníci převzali více než 300 (!) kusů razítek (mezi nimi i razítka válečková!), části razítek, pečetidla a další materiály. Tím okamžikem přestala tato razítka ohrožovat poštu i filatelisty (samozřejmě, pokud je někdo opět neukradne…).

Co se s nimi dělo od okamžiku odcizení do chvíle vrácení však samozřejmě nevíme, proto buďme před jejich otisky na pozoru!

A poslední věc, mimo to, že prodejce vrátil uvedená razítka poště, prohlásil, že se pokusí od kupujících získat zpět i ta už prodaná, a rovněž je vydá České poště. U těch, kde se mu to nepodaří, předá poště jména a dresy kupujících, aby je od nich právní cestou získala ona.

A to je k tomuto neobyčejně rozsáhlému případu krádeže poštovních razítek prozatím všechno. Pokud se nám v této věci podaří získat další podstatné informace, samozřejmě s nimi čtenáře seznámíme.

Zajímavosti ve 48. aukci Profil

František Beneš

Nadcházející podzimní aukce Profil se bude konat 2. 11., tedy už v první listopadovou sobotu, na rozdíl od aukcí předchozích, které probíhaly vesměs v sobotu poslední. Důvodem tohoto posunu je skutečnost, že tentokrát bude nabídnut neobvykle velký počet sbírek a sestav a také rekordní množství celistvostí (odhadem na sto tisíc!), což bude klást větší nároky na vydávání objemnějších losů. Profil se tedy posunem termínu snažil vytvořit dostatečnou časovou rezervu pro kupující, aby si mohli zajistit odvoz svých položek. Mimo zmíněné sbírky a celistvosti aukce nabídne řadu zajímavých, někdy dokonce raritních – ba i unikátních – položek, s některými se teď blíže seznámíme.

Úvodní položky jsou věnovány tzv. revolučním přetiskům z roku 1918, jejichž zkoumání i po více než sto letech od vzniku přináší nové, a leckdy nečekané poznatky. Věnují se mu badatelé, vystavovatelé a přirozeně i znalci, díky jejichž úsilí se daří nejen rozpoznávat padělky (to samozřejmě uměli i naši předchůdci), ale i identifikovat jednotlivé náklady pravých známek, z nichž ty první – takzvaná ruční sazba – jsou vzácné, a tedy drahé. Vyskytují se u vydání Malý a Velký znak, a na losu č. 4 je vidíme provedené dokonce společně na 2-pásce, samozřejmě tedy i se spojenými typy. Že za vznikem revolučních přetisků stáli filatelisté, není sporu, hezky to dokazuje i další 2-páska s přetiskem dekorativně umístěným uprostřed (los 5). Některé hodnoty se vyskytují i s přetiskem v červené barvě, ale tak ojediněle, že to katalogy zatím ani neuvádějí (los 6).

Sbírání listinných kolků je starší než sbírání známek a pomohlo vlastně vzniknout filatelii jako oboru. Do té kolky patří v rámci fiskální filatelie, a tak se čas od času objeví i v nabídce naší aukce. Tentokrát je zastupuje 50haléřový kolek na bankovky z roku 1919, který není běžný ani jako jednotlivý kus, a ve větších blocích se vyskytuje jen ojediněle. Ze staré sbírky tentokrát nabízíme (losy 17-21) rohové 20-bloky, čtvrtarch a dokonce celý složený 100kusový arch! V naší nabídce je to poprvé (a nic podobného jsme nenašli ani na internetu), takže jsme sami zvědavi, jak vysoko vystoupí dosažené ceny.

Za symbolických 500 Kč je nabízen hlubotiskový zkusmý tisk návrhu známky 10 h TGM v podobě aršíku (los 24).

V červencové Filatelii jsme nabídli fotopohlednici s portrétem Alfonse Muchy a jeho podpisem. Několik kusů z prvorepublikové obchodní zásoby nestačilo poptávce, a tak zájemci nyní mají možnost vydražit stejnou pohlednici v naší aukci (los 26).

Hrátky se zkusmými tisky a makulaturou našeho prvního vydání Hradčany neprováděli jen sběratelé, ale také filatelističtí obchodníci. Důkazem jsou dopisy, které se jimi pokoušeli vyplácet, aby vytvořili „atraktivní zajímavost“ (losy 30-33). Ve skutečném poštovním provozu naopak vznikla půlená frankatura na firemním dopisu, navíc odeslaném vlakovou poštou (los 34).

Ze stejné emise zmiňme řadu velkých bloků a také 4-blok hodnoty 20 h V. kresby, ve vzácné růžové barvě se spojeným typem příček – cena je totiž v katalogu proškrtnuta (los 57).

Vydání PČ 1919 je uvedeno dvojicí archů běžné hodnoty 5 h Koruna, u nichž se vzájemně výrazně liší rozměry bloků původních známek (los 86). Jde o zatím nezpracovanou problematiku, jejíž probádání může obohatit naše znalosti a přinést rozšíření katalogových záznamů. Rozhodně ojedinělá je nabídka celého PA hodnoty 90 h (los 100), která se jako svěží vyskytuje ojediněle i v pouhých větších blocích. K relativně novým objevům na známkách této emise se řadí „šikmá příčka“ v písmenu „F“ nápisu Flugpost u hodnoty 1,50 K. Nyní tuto odlišnost nabízíme v rámci celé série (los 112). Rozhodně neobvyklá je známka 10 K Malé číslo (los 126), na jejímž svěžím lepu se nenachází žádná značka! Sbírání známek v „intaktním stavu“ je totiž velmi náročný obor a na některé vzácnější hodnoty z této přetiskové emise narazíte jen jednou za několik let (pokud tedy vůbec!). Za velmi výhodnou cenu jsou nabízeny tři známky 70 f Turul (III. a IV. typ) bez lepu, tedy zřejmě v původní podobě, jak byly nalepeny na listy papíru v rámci vracení z pošt na Slovensku. Takových případů bylo jistě více, ale tyhle jsou první, které padělatelé neopatřili padělaným lepem… Kapitolku uzavírá nabídka několika správně vyplacených dopisů, což je u této emise využívané ponejvíce filatelisty spíše výjimka.

Z „Alegorií“ zmiňme nezoubkovanou známku 10 h Holubice olivová s velmi vzácnou výraznou deskovou vadou „poškozený dolní okraj psaníčka“ (los 157), jde totiž o první nám známý kus! Rozhodně zajímavý je služební dopis Rozhraničovací komise z roku 1922, provádějící výsledky Trianonské smlouvy na Slovensku (los 166).

Pozornost si rovněž zaslouží los 167 – svěží nezoubkovaný 4-blok hodnoty 400 h HaV 1920 v barvě hodnoty 600 h, se dvěma spojnými typy! Jde první nám známý takový exemplář, proto jej vyvoláváme s poznámkou „nabídněte“.

Opravdu ojedinělá je nabídka velké rohové miniatury série TGM 1930 (los 201), tyhle známky měly totiž tak vysoký nominál, že si je málokdo koupil i jen jako pouhé rohové kusy, natož ve 4-blocích! Jen pro představu – 320 Kč totiž v roce 1930 představovalo polovinu měsíční mzdy dobře placeného dělníka (nebo 100 kilogramů chleba, nebo 1000 metrů čtverečních orné půdy), a taky za ně bylo možné odeslat 320 dopisů základní váhy, což v přepočtu na dnešní poštovné představuje více než 6.000 korun!

Sběratele analogických pohlednic nejspíš zaujmou losy 212 a následující, s portréty osobností, z nichž ty s Emilem Háchou samozřejmě nesou jen známku se státním znakem (to by šlo napravit až nyní, kdy jeho portrét vyšel na Vlastní známce). Ty nyní nabízené na adresní straně nesou otisky razítka ze dne, kdy byl zvolen čs. prezidentem. A když už jsme u prezidenta – losy 219 a násl. obsahují celistvosti adresované TGM a EB (los 221 obsahuje dokonce sestavu novinových pásek ze zahraničí!), los 193 je pak slepecký dopis na TGM a má vypíchanou celou adresu!

Málo známým dozvukem Mnichovské dohody bylo obsazení části našeho území Polskem, což v aukci připomíná dvacítka obálek s razítky pošt příslušných severomoravských obcí (los 222) a dopisnice ze záboru na Slovensku (los 223).

Několik položek je věnováno Podkarpatské Rusi, z nich 237 a 238 jsou dopisnice s texty popisujícími zoufalou situaci Čechů před maďarským záborem a v jeho průběhu. Rozhodně zajímavá je kniha Podkarpatská Rus z roku 1936, z knihovny mého tatínka, který z ní čerpal řadu informací ke svým článkům do Filatelie (los 238). Jako první nám známý kus jsme zařadili kompletní tiskový arch padělků (neexistujících) aršíků k otevření Sněmu K. Ukrajiny v roce 1939, s trojicí protichůdných dvojic; padělky se vyskytují jako jednotlivé kusy, v této podobě je zatím neuvádí ani katalog (los 236).

Ze skladu prvorepublikového obchodníka B. Svobody pochází kompletní svěží arch letecké známky 20 Kč 1930 (los 253). Jeho pořízení tehdy byla opravdu velká investice – když se vrátíme k předchozímu srovnání s miniaturou emise TGM ze stejného roku, tak její nominál 320 Kč je tady překonám více než 6x! To by tedy znamenalo, že oněch 2.000 Kč za letecký arch tehdy představovalo čtvrtletní mzdu dobře placeného dělníka (nebo 6 metráků chleba, nebo více než půl hektaru orné půdy), a taky za ně bylo možné odeslat dva tisíce dopisů základní váhy, což v přepočtu na dnešní poštovné představuje 38 tisíc korun! Musíte uznat, že ve srovnání s tím je stanovená vyvolávací cena 4.000 Kč doslova zlomkem!

Nenápadnou zajímavostí je reklamní pohlednice vyplacená známkou 10 h O.T. (los 271), protože tato hodnota byla využívána zejména na dopisnicích a dopisech – se správně použitou na pohlednici jsme se setkali poprvé.

Doplatní známy jsou zastoupeny řadou velkých bloků, z nich upozorňuju na svěží 38-blok hodnoty 60/400 h Hav 1926, obsahující 5 svislých dvojic známek II. typu, tedy se širokými nulami (los 281). Málo obvyklý je i svěží 8-blok známky 50/150 h OR s Řz, obsahující všechny tři typy – a tedy i typy spojené (los 283).

V emisi SO 1920 upozorňuju na dva zřejmě unikátní svěží nezoubkované 4-bloky známky 20 h Hradčany modrozelená s modrým (!) přetiskem – ten totiž katalogy dosud neuvádějí (losy 291 a 292). Na obou je navíc výrazná a populární desková vada – „voda ve štítku“, resp. „ tečka za 20“.

Populární je rovněž desková vada přetisku – „úzké O“, kterou nabízíme hned v několika losech.

Pozornost jistě vyvolá i známka 1000 h Hradčany s černým přetiskem (los 303), která má na své zadní straně otisky dvou různých znaleckých značek Gilbert, z toho jeden záhadný, možná z počátků činnosti tohoto znalce (je umístěn v pravém dolním rohu a normální poloze, což by svědčilo o otištění před ustálením poloh otisků), se zcela neobvyklou podobou – je v rámečku! Otázka pravosti a původnosti tohoto otisku by byla určitě dobrým tématem pro některého zapáleného badatele (navíc když poslední písmeno vypadá spíše jako „k“ než „t“). Protože se však na známce nachází další otisk Gilbertovy značky, tentokrát ve standardní podobě a poloze, lze se možná domnívat, že tak ten původní (v rámečku) pouze „upřesnil“ – kdyby nebyl pravý, zřejmě by jej při své pověstné pečlivosti na známce nestrpěl.

O sbírkách a sestavách jsme se zmínili už v úvodu, ty z údobí ČSR I jsou zařazeny pod čísly 336-45 a jak sami uvidíte, většinou doslova za symbolické ceny!

Poválečná ČSR začíná známkami Zakarpatské Ukrajiny, a to z pozůstalosti významného sběratele, který většinu těchto položek zakoupil v průběhu let v různých aukcích – včetně naší. Z nich upozorňuju na kompletní svěží sérii s chustským přetiskem (los 346), přičemž většina jejích hodnot je v intaktním stavu, tedy bez jakékoli značky! V řadě případů je to poprvé, kdy se s nimi v této podobě setkáváme, někdy jde možná dokonce o unikáty! Všechny jsou samozřejmě zaručeně pravé (připojeno vyjádření znalce Blahy a kontrolováno znalcem Majerem) a my budoucímu majiteli nabízíme jejich označení, pokud by si to přál.

Z druhého přetiskového vydání NRZU je nabídnuta rarita – známka 4/2 P Horthy se vzácnou průsvitkou „kříže“, která má náklad jen 10 kusů a katalogový záznam 105.000 Kč (los 359).

Položka 60/4 f Vojevůdci (los 362) má náklad 15 kusů a položka 1,40 P/ 70 f Slavné ženy s převráceným přetiskem (los 363) je dokonce tak vzácná, že ji katalog Majer ani neuvádí! U všech tří jsme pro jejich naprostou absenci na trhu ani nestanovili vyvolávací cenu a uvádíme je s poznámkou „nabídněte“.

Známky ze stejného vydání s přetiskem Chust obsahují dokonce tři rarity ještě vyššího stupně (losy 365-7) – každá má náklad pouhopouhé tři (!) kusy! Jde o svěží hodnoty 60/4, 60/8 a 60/12 f Vojevůdci s převráceným přetiskem, každá s katalogovým záznamem 250.000 Kč! Ani zde jsme nestanovili vyvolávací cenu a namísto ní uvedli „nabídněte“.

Z Košických jsou zařazeny „malé kříže“ (los 375), které se podle našich zkušeností vyskytují méně často, než kříže velké. Zvědavi jsme na zájem o košický aršík se skvrnou na helmě hodnoty 6 K (los 381), ten se totiž vyskytuje tak zřídka, že jsme mimořádně stanovili vyvolávací cenu na úrovni ceny katalogové.

Po letech se k nám vrátily pamětní listy z roku 1945, s podpisy významných osobností (losy 382-4). Zejména ten s podpisy sovětských maršálů (los 384) je zcela ojedinělý – pokud ne přímo unikátní – a s dneškem ho spojuje i podpis maršála Koněva, jehož pomník v Praze je nyní předmětem častých novinových titulků.

Nepochybnou raritou a současně smutnou vzpomínkou na doby komunistického teroru je dopisnice s otiskem příležitostného razítka Junácký sněm ve Zlíně 28.2.1948; razítko bylo totiž používáno jen krátce po otevření pošty a poté zabaveno STB; ve většině námětových sbírek zaměřených na skauting proto samozřejmě chybí (los 409).

Neběžná je nabídka leteckých provizorií z roku 1949 s horními a dolními okraji, často i v blocích včetně 15 Kčs světlé (losy 430-9). Více než dvě desítky losů jsou věnovány ministerským a dalším zajímavým FDC a obálkám (446-66), z nichž řada má odlišné vylepení známek. Mimořádně zajímavý je los 467 obsahující tři vlastnoruční podpisy Pabla Picassa, na obálkách dne vydání se známkou s jeho holubicí.

Z nabídky materiálů „nové měny“ je nepochybně unikátní soubor 12 leteckých dopisů adresovaných do Austrálie (los 486), každý vyplacený aršíkem Lety do vesmíru 1963 jiného typu, takže dohromady je jich všech 12!

Neobvyklý je rovněž celý arch známky 40 h Beethoven 1970 se spojenými typy (los 503). Nedoceněný je v katalogu aršík 2,40 Kčs Europa 1977 bez okrového podtisku, který ve většině specializovaných sbírek chybí (los 516).

Možná unikátní je obálka s nevydanou známkou 1 Kčs OH 1984 s nápisem – známka totiž zjevně nepochází z makulatury, ale je dobře centrovaná (los 529).

Jen ojediněle se vyskytuje chybotisk známky Prémiový řád 100 h ve fialové barvě; los 539 nabízí dva kusy – s denním a s řádkovým úředním razítkem pošty.

Padělky ke škodě pošty na celistvostech a další neobvyklé celistvosti jsou zařazeny jako losy 546-55.

Hezká je nabídka desetibloků (556-616), z nichž nejzajímavější jsou asi letecké Lázně 1951, a to jako série (los 607) i jako dvacetibloky prvních dvou hodnot (los 608). Novinkou je řada desetibloků nabízených na správně vyplacených a poštou prošlých celistvostech – některé z nich jsou jistě unikátní!

Nabídka příležitostných tisků tentokrát obsahuje i exempláře s velmi nízkými čísly, včetně několika „jedniček“! (např. losy 625 nebo 630). Atraktivní je také kompletní soubor výsadních tisků z let 1949-86 (los 634), obsahující i vzácný tisk Gottwald k prvnímu výročí neblahého Února.

Jen jednou jsme se setkali se zkusmými tisky obrazových dopisnic Krásy ČSR 1967 v nerozřezaných dvojících (losy 642-3).

Poprvé nabízíme provozní nálepky pošty, a to rovnou v celých arších (losy 650-60) – některé se možná dochovaly jen v tomto jediném exempláři! Unikátní je nejspíš soubor 30 takových archů (los 661) – alespoň my jsme se s jiným dosud nesetkali.

Na sbírky a partie ČSR II se jistě každý podívá sám (losy 662-92) – na přání jejich majitelů jsou totiž nabízeny doslova za pár stovek, i když katalogová cena některých je ve statisících!

Kapitola České republiky začíná správně vyplacenými dopisy s předběžnými a souběžnými známkami ČSR II (losy 693-703), z nichž řada je dokonce v desetiblocích! S jinými jsme se dosud nesetkali, a tak není vyloučeno, že jde o unikátní nabídku!

I příležitostné tisky ČP obsahují nabídku mimořádně atraktivních položek, např. PT s pořadovým číslem „1“ (los 719 a 728-9).

Poprvé nabízíme příležitostné tisky a celiny k loňské výstavě (losy 720-26 a 777-91), některé se na trhu zatím prakticky nevyskytují, proto je uvádíme s poznámkou „nabídněte“. Ojedinělá je i nabídka „aršíku“ k zavedení písmenových známek (los 735), s nímž jsme se zatím setkali jen ve třech případech.

Unikátní jsou nejspíš správně vyplacené předběžné celinové obálky ČSR II použité v roce 1993 v ČR (losy 747-54). Pozornost jistě vzbudí i dopisnice s přítisky pro PM (losy 759-69), z nichž nabízíme i ty nejvzácnější. Nabídku našich známek uzavírá několik sbírek a partií, vyvolávaných většinou hluboko pod jejich skutečnou hodnotu (losy 792-800).

Poprvé jsme do naší aukce zařadili větší počet známek s tzv. sudetskými přetisky (losy 801-49), o nichž ale podrobněji píšeme v článku na jiném místě tohoto čísla. Proto se o nich zmiňuju jen stručně – všechny jsou zaručeně pravé a pocházejí ze staré obchodní zásoby. Je mezi nimi i řada rarit a několik unikátů, velké bloky a celé archy jistě napomohou k prohloubení této po desítky let opomíjené a nyní opět objevované sběratelské oblasti.

Na nedávné výstavě v Liberci byl na toto téma představen nový studijní exponát tamního badatele Tomáše Netušila, svědčící o rostoucím zájmu o tato více než osm desítek let stará sudetská vydání. V materiálech nyní nabízených v aukci Profil je obsaženo mnoho odlišných typů a deskových vad, které nejsou zmíněny v popisech v aukčním katalogu – byly by totiž neúměrně obsáhlé. Zájemci o tyto losy je ale jistě ocení – už proto, že se s některými setkáváme vlastně poprvé!

Kapitolu protektorát ČaM uvádí několik položek s přetisky z Moravské Ostravy (850-62), z nichž například krajový 4-blok hodnoty 10 h Znak na tzv. pergamenovém papíru, obsahující přetisky všech tří typů, a tedy i typy spojené (los 853), je nejspíš unikát. A zajímavý je i proto, že naznačuje, že do vzniku přetisků byli zapojeni filatelisté – přídavná značka „perg. papír“ znalce Gilberta na zadní straně známek svědčí o tom, že minimálně část zajímavějších položek dodali k přetiskování právě oni.

Jen zřídka se vyskytují rohové 4-bloky Novinových I. s deskovými čísly 3 a 4-42, los 870 obsahuje všechny 4 kusy! Unikátní je zřejmě Kontrolní známka z roku 1941, která se dochovala jen v několika kusech, bez lepu nebo v nižší jakosti. My ji ale jako los 875 nabízíme svěží, a je to jediný exemplář, který je nám v této bezvadné jakosti znám!

Těžiště nabídky protektorátních materiálů leží tentokrát v celistvostech, a to s předběžnými, souběžnými a protektorátními frankaturami (losy 878-928), následují celiny (929-1026). Mezi nimi je mnoho zajímavých, zmiňme neupotřebenou výběrku (los 1019) nebo dosud neznámé varianty dopisnic Jsem na živu (1011-2). Unikátní je nejspíš dopisnice Sociální pojišťovny použitá až v roce 1946! (los 997).

Ze Slovenska se určitě podívejte na celistvosti vyplacené známkou 60 h MRŠ modrá 1939 (losy 1046-7), už proto, že si letos připomínáme 100. výročí tragické smrti tohoto zakladatele RČS. Ze současné SR je určitě pozoruhodný obchodní sklad svěžích známek s nominálem 100.000 Sk, nabízený v poměru 10:1 (los 1059).

Zajímavé jsou i rukopisy a podpisy (losy 1060-79), naleznete tu jména jako Aleš, Kmoch, Kubelík, Foglar, Bezruč, Zrzavý a řadu sportovců; některé nadto obsahují i zajímavá sdělení.

Do oddílu Cizina (od č. 1080) jsme tentokrát zařadili řadu atraktivních položek Zámoří, například neupotřebené vysoké hodnoty anglických kolonií. Hezká je i nabídka Číny (losy 1160-87), rakouské lodní pošty (losy 1315-42), mnoho sbírek různých států a především nebývale rozsáhlé sbírky a soubory celistvostí (např. losy 1426-8). Na jejich podrobnější popis už bohužel nemáme místo, ale to nevadí – v přiloženém aukčním katalogu si jistě vše prohlédnete sami.

Těšíme se tedy na shledání se všemi zájemci o nákup některé aukční položky v sobotu 2. listopadu v hotelu Olympik – Artemis. A kdyby se Vám nehodila osobní návštěva, můžete poslat písemný příkaz, nebo prostě dražit po telefonu. A pokud byste naopak chtěli nějakou zajímavou položku prodat, už nyní přijímáme losy do 49. Aukce Profil!

El cubicador de cubos en línea te ayuda a encontrar la solución para tu rompecabezas sin resolver. Introduzca los colores del rompecabezas revuelto y el programa le dirá la solución.

A ten den jsem přestal sbírat známky…

František Beneš

„Tak jsem sbíral jen naše známky, ale přitom jsem se zajímal o svět známek vůbec, o jeho zákony, etiku, estetiku a techniku, o sběratelský kodex, o jejich hospodářský význam. Mým opravdovým filatelistickým požitkem však bylo psát o nich povídky. Jejich vymýšlení a sestavování nebylo lehké, proto jsem jich nenapsal mnoho, vždy jednu tak k Vánocům a jednu k Velikonocům. A potom nastala léta třicátá, kdy v člověku zmrzaly úsměvy. A kdy mne jednoho dne pojala ze známek hrůza. To tehdy, když se na našich objevilo ‘Protektorat Böhmen und Mähren’. Nad nimi jsem si přestal přát, abych měl úplnou sbírku známek naší republiky. A po tomto šoku jsem se už nikdy k nim nevrátil. Ani k povídkám o nich.“  Continue reading A ten den jsem přestal sbírat známky…